V bulharských volbách vyhrál expremiér Borisov, koalice v nedohlednu

Sofia – Favorizovaná pravicová strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) expremiéra Bojka Borisova podle prvních odhadů vyhrála dnešní předčasné volby v Bulharsku, parlamentní většinu ale mít nebude. Po zveřejnění odhadů začala v centru Sofie demonstrace, při níž se její účastníci dostali do potyček s policií. V zemi panují obavy z další politické krize, protože Borisovova formace víceméně nemá s kým uzavřít koalici.

Na základě průzkumů prováděných při odchodu voličů z hlasovacích místností by strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) měla obdržet 30 až 33 procent hlasů, zatímco Bulharská socialistická strana (BSP) 25 až 27 procent. V přepočtu na poslanecké mandáty by GERB měla obsadit zhruba 97 z 240 křesel v parlamentu, zatímco socialisté 85. Čtyřprocentní limit pro vstup do jednokomorové sněmovny zřejmě překročilo s deseti procenty ještě Hnutí za práva a svobody (DPS), jež reprezentuje tureckou menšinu, a nacionalistické hnutí Ataka se sedmi až devíti procenty.

Ataka již oznámila, že neposkytne Borisovovi tichou podporu k vytvoření menšinové vlády, jak to učinila po volbách před čtyřmi roky. Možnost spolupráce středopravé formace se socialisty či DPS je podle pozorovatelů také málo pravděpodobná.

Bojko Borisov
Zdroj: Valentina Petrova/ČTK/AP

Více než 11 tisíc volebních místností se uzavřelo v 19:00 našeho času. Už po vyhlášení prvních odhadů výsledků se shromáždila v centru metropole asi stovka demonstrantů, kteří házeli kameny a lahve na příslušníky pořádkových sil a někteří se střetli s policií. Část účastníků shromáždění nadávala, davem zněla slova jako „mafie“ nebo „odpad“.

Borisova na konci února vyhnaly z křesla masové demonstrace proti ekonomickým poměrům v zemi. Nad jeho hlavou se navíc vznáší už několikáté nařčení z pokusu ovlivnit volby, když se v sobotu objevilo 350 tisíc falešných lístků v tiskárně člena jeho strany. Zatímco Borisov v předvolební kampani sázel na evropskou notu, jeho protivník Sergej Stanišev z BSP zase na obvyklá slova opozice - obnovu a změnu.

Volby by měly udělat tlustou čáru za obdobím nestability a otevřených protestů proti vysokým životním nákladům, politickým skandálům, korupci a nezaměstnanosti, které ovládaly bulharskou politickou scénu v minulých měsících. Ze 7,3 milionu Bulharů jich žije 1,5 milionu pod hranicí chudoby. Průměrná penze činí v přepočtu 3 500 korun a průměrný plat 10 700 korun, což je méně než polovina průměru Evropské unie. Volební kampaň také poznamenal skandál kolem údajných odposlechů, které měl organizovat někdejší ministr vnitra Cvetan Cvetanov.

Deziluze z politiky se projevila i poklesem volební účasti, která dosáhla sotva 50 procent, což je o deset procentních bodů méně než při předchozích volbách. Hlasování potvrdilo slova politologů – Bulhaři sice na politickou elitu nadávají, jinou alternativu ale nevidí.

Socioložka Mira Radevová:

„Naše země si vybrala latinskoamerickou cestu, kde malé skupiny lidí vydělávají na energetice a jedna opravdu úzká elita parazituje na masách chudých.“

Hlasování v Bulharsku doprovázelo podezření z volebních podvodů

Bulharská prokuratura potvrdila, že sobotním odhalením 350 000 nezákonně vytištěných volebních lístků byl odvrácen pokus o hrubé porušení volebního procesu. Tvrzení majitelů tiskárny ve městě Kostinbrod, že šlo o zmetky určené k likvidaci, prokuratura popřela. Zatavené palety s volebními lístky byly podle vyšetřovatelů bez závad a byly připraveny k odeslání.

Volební lístky byly nalezeny v noci na sobotu v tiskárně firmy Multiprint v Kostinbrodu nedaleko Sofie. Bulharská socialistická opozice dnes v prohlášení incident označila za pokus o volební podvod pravice. Majitel tiskárny Jordan Bončev je totiž místním zastupitelem za středopravou stranu Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) expremiéra Bojka Borisova. GERB se od Bončevovy tiskárny distancoval.

Bulharská média mezitím přinášejí informace o údajném skupování hlasů, které se prý rozmohlo zejména ve venkovských regionech. Podle některých odhadů vykoupily hlavní politické strany deset až dvacet procent voličských hlasů.