Bělorusko se zbaví obohaceného uranu

Astana - Bělorusko se po jednání se Spojenými státy na okraj summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Kazachstánu zavázalo, že do roku 2012 zlikviduje veškeré své zásoby obohaceného uranu. Američané na to Minsku poskytnou nezbytnou techniku a také peníze. Snižování světových zásob obohaceného uranu je jednou z priorit amerického prezidenta Baracka Obamy. Na summitu OBSE se objevily hlasy, že je potřeba organizace reformovat.

Po schůzce americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové a jejího běloruského protějšku Sjarheje Martynava se dnes Bělorusko zavázalo, že do roku 2012 zlikviduje veškeré zásoby vysoce obohaceného uranu. Podle Clintonové Washington technicky a finančně Bělorusku pomůže.

Bělorusko se po rozpadu Sovětského svazu vzdalo v roce 1994 svých zděděných jaderných zbraní, ale svůj vysoce obohacený uran si ponechalo.

Telefonát Jana Moláčka (zdroj: ČT24)

OBSE potřebuje reformu 

Pro nezbytnou reformu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se dnes na summitu OBSE v kazašské Astaně vyslovil ruský prezident Dmitrij Medvěděv, francouzský premiér François Fillon i americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. „Je třeba OBSE modernizovat - styl i formu jeho akcí. Ve skutečnosti organizace začala ztrácet svůj potenciál, to je třeba otevřeně říci,“ zdůraznil Medvěděv, který zvláště požadoval „preciznější právní základ“.    

„Nepožadujeme jen silný dokument opakující ideje, ale také akční rámec zaměřený do budoucnosti,“ myslí si zase Clintonová. Podle francouzského premiéra Fillona musí být OBSE reformována, aby mohla být v budoucnu mnohem efektivnější a aby byla schopná rychleji reagovat. V podobném duchu se ve svémp rojevu vyjádřil i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Podle něj se v minulých letech OBSE nepodařilo dosáhnout pokroku v nejpotřebnější oblasti, kterou je předcházení konfliktům a řešení vleklých sporů. Mezi nimi český ministr jmenoval gruzínský konflikt, spor mezi Moldavskem a Ruskem o Podněstří a problém Náhorního Karabachu.

Moskva požaduje novou evropskou bezpečnostní architekturu, přičemž argumentuje i tím, že nynější zásady spolupráce uvnitř OBSE prý nebyly s to zabránit válce v Gruzii. OBSE je poznamenána především spory mezi Ruskem a Západem, který hlavně trvá na lidských právech a demokracii, jakož i na územní celistvosti Gruzie.