Washington - Média v několika zemích dnes vpodvečer podle očekávání zveřejnila tajné americké diplomatické depeše, jež jim poskytl server WikiLeaks. Američtí diplomaté podle nich například dostali za úkol špehovat vedení Organizce spojených národů. Depeše také mimo jiné svědčí o naléhání saúdskoarabských politiků na USA, aby zaútočily na Írán. Obsahují i nepříliš diplomatická hodnocení mnoha předních světových politiků. Bílý dům únik informací odsoudil. Zatím 250 tisíc depeší podle deníku Guardian rozpoutá „globální diplomatickou krizi“. Mezi nimi jsou i hlášení z pražského velvyslanectví USA. Ze statistik deníku Guardian vyplývá, že jde celkem o 1271 dokumentů.
Média odtajňují depeše vlády USA - včetně hlášení pražské ambasády
Zhruba stejný počet uniknutých hlášení pak pochází z americké ambasády v Bratislavě. Jejich obsah zatím nebyl zveřejněn, pravděpodobně se tak v dohledné době stane. Zatím tak jsou z depeší k dispozici jenom informace, které zveřejnilo pět světových médií, která si server vybral ke spolupráci. Většina hlášení pochází z posledních několika let. Informace z pražské ambasády by se tak například mohly týkat vyjednávání české a americké strany o protiraketové obraně.
Server WikiLeaks, který utajované informace získal a měl je dnes večer zveřejnit, je zatím stále mimo provoz. Stal se totiž terčem elektronického útoku, který jeho stránky zcela zablokoval. Výběr ze stovek tisíc depeší nicméně přesto publikovaly vybrané světové listy. Italský ministr zahraničí Frank Frattini označil zveřejnění americké diplomatické korespondence za „11. září světové diplomacie“.
Komentář Víta Pohanky a Ivana Kytky (zdroj: ČT24)
Server WikiLeaks zatím zveřejnil jen jednu depeši z pražské ambasády USA. Pochází z loňského října a týká se například předchozí zářijové schůzky tehdejšího ministra zahraničí Jana Kohouta se šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou v New Yorku. Setkání se uskutečnilo krátce poté, co Spojené státy ustoupily od původního plánu protiraketové obrany, který počítal s vybudování radarové základny v Česku. Clintonová na něm podle depeše „vyzvala Čechy, aby spolupráci obou zemí 'pojímali široce' a nesoustředili se jen na vojenskou spolupráci“.
Reakce na nový únik jsou zatím ve Spojených státech značně smíšené. Již v sobotu se na sociální síti Twitter strhla menší bouře kolem prohlášení jednoho ze zakladatelů internetové encyklopedie Wikipedia Larryho Sangera, který server WikiLeaks ostře odsoudil s tím, že jde o útok nejen proti americké vládě, ale proti Spojených státům vůbec. Jiní lidé si ale myslí, že server svým činem odhaluje zkorumpovanou americkou politiku. Pro jiné zase zvýrazňuje nemohoucnost současných USA.
„Úkolem médií není chránit mocné před ztrapněním. Pokud američtí špioni porušují pravidla OSN a snaží se získat DNA jejího šéfa, má právo se to dozvědět,“ napsal pak dnes o důvodech zveřejnění novinář deníku The Guardian Simon Jenkins. Rovněž podle deníku The New York Times je zveřejnění dokumentů ve veřejném zájmu. Tajná hlášení měly k dispozici ještě francouzský list Le Monde, španělský deník El País a německý časopis Der Spiegel.
Informace budou vycházet postupně
Julian Assange, zakladatel WikiLeaks:
„Materiály, které se chystáme publikovat, zahrnují v zásadě všechny závažné problémy týkající se každé země světa.“
USA upozorňují, že zveřejněním materiálů server ohrozí nejenom životy lidí spolupracujících s Američany, ale i výsledky vojenských operací, které země vede. „Nezahájíme jednání o zveřejnění nelegálně získaných tajných amerických dokumentů,“ napsal právník amerického ministerstva zahraničí Harold Koh v otevřeném dopise zakladateli serveru Julianu Assangeovi. „Porušování zákona pokračuje, dokud WikiLeaks vlastní tyto dokumenty,“ uvádí se v něm. „Přestože tvrdíte, že se snažíte chránit životy, udělali jste opak a ohrozili jste bezpočet jednotlivců,“ zdůraznil Koh.
Zakladatel serveru Julian Assange na tiskové konferenci v jordánském Ammánu varování odmítl. Celkový počet kabelogramů Assange odhadl na víc než čtvrt milionu. „Jedná se o víc než 250 000 tajných kabelogramů amerických velvyslanectví. Jak jsme viděli, v posledním týdnu USA dělaly vše pro to, aby bagatelizovaly jejich účinek,“ řekl Assange.
Výběr ze zveřejněných depeší podle amerických deníků:
Ruského premiéra Vladimira Putina a jeho italského kolegu Silvia Berlusconiho pojí úzké přátelství, a to natolik úzké, že jsou z toho USA nervózní. Přátelí se už pět let a strávili spolu několik dovolených včetně divokých oslav. Ruský prezident Dmitrij Medveděv je „pomalý a mdlý“. Dokumenty obsahují informace o údajných stycích ruské vlády s organizovaným zločinem;
Velkou nedůvěru má americká diplomacie vůči francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, který prý nevynechá příležitost, aby poškodil americkou zahraniční politiku;
Washington a Londýn mají velmi vážné obavy o bezpečnost pákistánského jaderného zbrojního programu. V Turecku USA velmi pečlivě sledují islamistické tendence tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana;
Pokud jde o jaderný program Íránu, předáci arabských zemí údajně soukromě vybízeli k leteckému útoku na Írán, protože lepší je prý konvenční válka dnes než jaderná válka zítra. Podle ministra obrany USA Roberta Gatese by ale jakýkoli úder plány Íránu jen nanejvýš o tři roky oddálil;
V dokumentech je obsažena „devastující kritika“ britských bojových operací v Afghánistánu a stížnosti na nevhodné chování členů britské královské rodiny;
Dokumenty ukazují na velkou nedůvěru, jakou mají USA vůči afghánskému vedení. Když loni afghánský viceprezident Ahmad Ziá Masúd odjel do Spojených arabských emirátů, vezl s sebou 52 milionů dolarů v hotovosti. Afghánský prezident Hamíd Karzáí je „slabá osobnost“ a paranoik posedlý konspirací;
Pokud jde o teroristickou síť Al-Káida, jejími hlavními sponzory zůstávají Saúdové. Katar, který hostí americkou vojenskou základnu, je ve svém protiteroristickém úsilí z celého regionu nejslabší a jeho tajná služba se zdráhá proti teroristům zakročit;
Pozornost věnují dokumenty věznici na základně Guantánamo. USA například podmiňovaly uspořádání americko-slovinského summitu tím, že Slovinsko přijme na svém území jednoho z vězňů. Tichomořský ostrov Kiribati dostal za přijetí skupiny dalších vězňů příslib milionů dolarů. Pro Belgii by zase podle amerických diplomatů bylo přijetí většího počtu vězňů z Guantánama „lacinou cestou, jak se dostat v Evropě do popředí“;
Diplomatické protokoly obsahují srovnání íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda s Adolfem Hitlerem. Obsahují profil libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, jehož na jeho cestách vždy doprovází „smyslná ukrajinská blondýna“ jako zdravotní sestra;
Dokumenty ukazují, jak USA využívají svá velvyslanectví jako součást globální špionážní sítě. Diplomaté mají za úkol získávat nejen informace od svých kontaktních osob, ale i detaily osobního charakteru, značky jejich aut, čísla kreditních karet a dokonce otisky prstů a vzorky DNA;
Američtí představitelé dostali úkol vyvíjet špionážní činnost i proti vedení OSN. Diplomatické kabelogramy požadují informace o telefonní síti, kterou využívá vedení OSN, o bezpečnostních opatřeních, přístupových heslech nebo soukromých komunikačních kanálech vedoucích osobností OSN;
Čínské komunistické vedení podle dokumentů řídilo útok proti počítačovým systémům firmy Google. Čínští hackeři údajně pronikli i do počítačů americké vlády a jejích západních spojenců.
Někteří američtí velvyslanci možná budou vypovězeni
Riziko ve zveřejnění dokumentů vidí i americký velvyslanec v Německu Philip Murphy. „Pro mnoho lidí, kteří nám dodávají informace v zemích, jež nejsou našimi přáteli, to bude nebezpečné,“ řekl nedělníku Bild am Sonntag. Zveřejnění dokumentů ale podle velvyslance bude mít vliv i na fungování americké diplomacie. „Vycházíme z toho, že mnoho našich velvyslanců bude vypovězeno,“ dodal.
Na zveřejnění tajných dokumentů je připraveno Polsko. Podle mluvčího tamního ministerstva zahraničí Marcina Bosackého by se publikované texty mohly týkat hlavně dvoustranných americko-polských rozhovorů o umístění prvků amerického protiraketového štítu v Polsku. Českou republiku Spojené státy nekontaktovaly. Podle britského listu Sunday Telegraph WikiLeaks neumístí na internet všechny dokumenty najednou, ale bude je postupně zveřejňovat v tematických balíčcích po celý příští týden.
GALERIE
Americká ambasáda