Obama zváží, zda schválí útok i bez souhlasu Kongresu, uvedl pro NBC

Washington – Plénum obou komor amerického Kongresu jedná o schválení vojenské intervence v Sýrii. Osud příslušné rezoluce je mezi americkými zákonodárci značně nejistý, Sněmovna reprezentantů ji zřejmě nepřijme. Zda Kongres akci v Sýrii schválí, si není jistý ani prezident Barack Obama. Jestli nařídí útok i bez jeho souhlasu, rozhodne po hlasování, řekl v rozhovoru pro NBC News. Obama se ale kromě nepřízně politiků musí vyrovnat i s odporem mezi běžnými Američany. Většina z nich si novou intervenci Washingtonu nepřeje.

Prezident Barack Obama v pondělí večer washingtonského času poskytl rozhovor americké televizní stanicí NBC, ve kterém připustil, že si kladným stanoviskem Kongresu k útoku v Sýrii není jistý. Zda nakonec zaútočí, rozhodne až po hlasování. Na ruskou aktivitu, která směřuje k mezinárodní kontrole a zničení syrských chemických zbraní, je podle něj třeba nahlížet spíše skepticky. 

V úterním hlavním vysílacím čase na stejné téma přednese projev z Bílého domu. Čeká ho ale těžký boj, v posledním průzkumu Reuters/Ipsos se proti úderu vyslovilo 56 procent Američanů, zatímco pro zásah pouze 19 procent dotázaných. Hlasování Kongresu stejně jako názor americké veřejnosti prý Obama bere velmi vážně.

Komentátor britského nedělníku The Observer vysvětluje nechuť občanů podpořit svého prezidenta prozaicky: po dvanácti letech téměř nekonečného válčení v Afghánistánu, Iráku a Libyi, po útocích bezpilotních letounů v Pákistánu, Jemenu a Somálsku už toho mají běžní Američané dost. „Touha elit americké zahraniční politiky dostát své pověsti nepostradatelného národa a světového policisty se střetla s veřejností, která je unavena válkou i předchozími nezdary,“ tvrdí Michael Cohen.

Svět už Ameriku tolik nezajímá

Také podle Peggy Noonanové z evropské verze deníku The Wall Street Journal se americká veřejnost od dob afghánských a iráckých dobrodružství proměnila. „Co se týká zahraničních akcí, Američané se stali klidnějšími, pragmatičtějšími, realističtějšími a méně romantickými. Zároveň se ještě víc začali zajímat o Ameriku, jejíž kultura a infrastruktura se dle jejich pohledu rozpadá,“ soudí komentátorka.

Americký protest proti intervenci v Sýrii
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Craig Ruttle

Současný nesoulad mezi politiky a občany ohledně útoku na Sýrii podle Noonanové už tudíž nelze charakterizovat jako debatu mezi neokonzervativci a liberály, mezi republikány a demokraty či mezi levicí a pravicí, ale spíš jako spor Washingtonu se zbytkem země.

I proto je list Washington Post přesvědčen, že se Obamova schopnost změnit převažující názor zbytku národa přeceňuje. „Komplikací je, že prezidentův politický kapitál, z nějž může čerpat, je omezený – a to se nezmění, dokud naše ekonomika nevykáže větší dynamiku,“ prohlásil pro americký list demokratický guvernér Jižní Karolíny Jim Hodges. Deník k tomu připomíná, že američtí prezidenti jsou nejvíce přesvědčiví, když jsou vnější podmínky – kupříkladu hospodářství – v souladu s jejich politickými prioritami.

Barack Obama před prohlášením k syrské krizi
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Evan Vucci

V prezidentův neprospěch podle Washignton Post navíc může hrát i způsob, jakým se Obama Američanům nutnost útoků snaží vysvětlit - tedy pomocí několika rozhovorů v televizi a prostřednictvím veřejného projevu. „V minulosti by rozhovory se CNN, Fox News, ABC, CBC a NBC zajistily, že naprostá většina země uslyší prezidentovo poselství. Dnes tomu tak ale není. Nynější štěpení médií znamená, že lidé nesleduji jediný zdroj, aby získali informace,“ konstatuje Washington Post s tím, že rizikem tudíž je, že zásadní apel bude vzhledem k americkému mediálnímu prostředí jednoduše rozmělněn.

Nejasná strategie Obamovu stituaci ztěžuje

Ve vztahu k další mezinárodní intervenci - navíc nejspíš bez souhlasu OSN - je vedle občanů skeptický i Kongres. Baracka Obamu vesměs nepodporují opoziční republikáni a jeho demokraté jsou rozpolcení mezi loajalitou vůči němu a protiválečným postojem většiny svých voličů. Zatímco ve stočlenném Senátu Obama většinu zřejmě získá, ve Sněmovně reprezentantů zatím prezidentův názor podporuje výrazná menšina. Americká i zahraniční média se však shodují, že důvodem není jen únava voličů z předchozích válek, ale svou vinu nese i sám Bílý dům.

Barack Obama v Rusku
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Pablo Martinez Monsivais

Obamova administrativa totiž podle vlivných deníků dosud nebyla schopna předložit jasnou strategii, z níž by bylo jasné, jakých cílů chtějí Spojené státy leteckým úderem na Asadův režim dosáhnout. Ale vzhledem k dosavadní nejistotě, zda má útok diktátora sesadit, nebo mu jen vyslat důrazné varování, se totiž zdá, že obě varianty přinášejí špatné výsledky. „Malý, omezený útok bude vypadat jako pouhý symbolický krok, jenž má sloužit jen k zachování tváře USA. Silný a rozsáhlý útok zase otevírá možnost, že občanská válka skončí vítězstvím někoho, kdo bude stejně nebo ještě horší než Bašár Asad,“ uznává komentátorka Noonanová.

Některá média jsou přesto přesvědčena, že v současné době, kdy Barack Obama a další západní státníci hovoří o překročení „červené linie“, není cesty zpět a útok na Sýrii musí být proveden. „Jedinou horší věcí než neintervence v Sýrii by byla (Kongresem) zmařená intervence – takový výsledek by učinil budoucí americké intervence, ať už vedené tímto, či jinými prezidenty, v Sýrii, či jinde, mnohem obtížnějšími,“ upozorňuje asijská verze Wall Street Journal.

Barack Obama komentuje dění v Egyptě
Zdroj: ČTK/ABACA
Autor: Rick Friedman

Podle International Herald Tribune (IHT) má americká veřejnost právo plně porozumět tomu, co Obama vlastně myslí „omezenou“ vojenskou akcí, již prezident a spol. plánují a prosazují. Komentář mezinárodní edice The New York Times přesto uznává, že tato strategická nejistota pramení z rozporné situace, v níž se Barack Obama nyní nachází. „Někteří zákonodárci chtějí zajistit, aby jakákoliv vojenská operace byla úzce vymezena, jiní ale zase silně prosazují podporu syrským rebelům a Asadovo sesazení,“ popisuje IHT.

Dle Washinton Post se ale šéf nejmocnější armády světa musí i s tímto nesouladem vyrovnat. Nejdůležitější prý proto pro Obamu je vysvětlit svému lidu i jeho zástupcům, že útok na Sýrii je v souladu s americkým národním zájmem. „Pokud velitel zjistí, že pochoduje jinak než lidi, po nichž chce, aby kráčeli za ním, nemůže prostě nařídit, aby kapela hrála hlasitěji,“ uvedl pro deník republikánský stratég Tucker Eskew.