Lodž (Polsko) - K česko-polské spolupráci „proti přehnané, kontraproduktivní a vysoce nedemokratické centralizaci a byrokratizaci Evropské unie“ vybídl dnes bývalý prezident Václav Klaus v přednášce ke studentům Lodžské univerzity v Polsku. Unie se podle něj nepotýká s nedostatečnou demokratičností svého rozhodování, ale s „absencí demokracie“ - a Češi a Poláci by vzhledem ke svým zkušenostem s komunistickým režimem měli být v prvních řadách snah o změnu poměrů a o návrat k demokracii.
Klaus: EU netrpí deficitem demokracie, ale její absencí
„Naše velice podobná zkušenost s komunismem, s jeho nedemokratickým politickým režimem, neefektivním ekonomickým systémem, s jeho modelem neproduktivní a nedemokratické integrace, by měla zbystřit náš zrak při pohledu na velice podobný - strukturálně, nikoliv rozsahem či hloubkou - vývoj v EU,“ varoval Klaus. Zpomalení či přímo stagnace evropských ekonomik má podle něj systémové příčiny, které jsou skryty v hospodářském a sociálním systému.
Česko a Polsko by podle bývalého prezidenta měly spolupracovat při prosazování rozumné hospodářské politiky, bránit svobodný trh jako protiklad současného evropského systému, udržet své ekonomiky mimo nefungující eurozónu a bojovat proti nerozumným ekologickým opatřením. Současně gratuloval Polsku, jehož ekonomika roste, že se dokázalo jako téměř jediná evropská země pasti nebezpečné krize vyvarovat.
Kvůli přehnané unifikaci, standardizaci, harmonizaci, centralizaci a stále agresivnějšímu potlačování národních států jako základní demokratické instituce neslábne jen Evropa, ale i celý Západ. Ale oddanost Poláků tradičním hodnotám a institucím by podle Klause mohla pomoci všem, a to i v odporu proti novému světu politické korektnosti, morálního relativismu a mediálních manipulací.
Na dotaz, jak dospět k lepší česko-polské spolupráci na unijní půdě, Klaus podle agentury PAP odpověděl, že „by bylo záhodno zvolit jiné politiky“. Přál by si také, aby Poláci a Češi častěji navštěvovali sousední zemi, ale připustil, že dosud si vybírají vzdálenější destinace a není si jist, zda lze tuto situaci změnit.
Zavzpomínal také na nedávno zesnulého polského premiéra Tadeusze Mazowieckého, s nímž se poprvé setkal v lednu 1990 jako československý ministr financí. „Neobyčejně si jej vážím. Myslím, že přechod Polska od komunismu k novému systému, ke svobodě, byl hlavně jeho zásluhou,“ zdůraznil.