Jak se svět před 75 lety postavil k předzvěsti holocaustu?

Berlín - Výročí takzvané Křišťálové noci ode dneška v Berlíně připomíná výstava depeší z roku 1938. Velvyslanci tehdy působící v Německu v nich informovali o rozsáhlém nacistickém pogromu na Židy, který začal v noci z 9. na 10. listopadu. Expozice, kterou organizuje berlínské židovské centrum, přináší dokumenty z dvaceti zemí. Podle organizátorů se snaží odpovědět na otázku, jak se svět před 75 lety postavil k předzvěsti holocaustu. Výstava potrvá půl roku.

„Zprávy zahraničních diplomatů jsou úryvky a ukazují perspektivu reality z listopadu 1938,“ řekl dnes při zahájení výstavy její kurátor Christian Dirks. „Zprávy samy o sobě neukazují celkový obrázek mezistátních vztahů jednotlivých zemí v předvečer druhé světové války. Jsou ale svědectvím zásadovosti nebo oportunismu,“ doplnil.

Celkem jsou na výstavě k vidění diplomatické depeše ze dvou desítek zemí. Zpráva z československého konzulátu ve Vratislavi pro ministerstvo zahraničí v Praze přitom představuje výjimku, protože spíše než mezinárodních souvislostí si všímá dopadů na Čechoslováky. Konzulát v tehdy německé Vratislavi popisuje násilnosti ve městě, včetně dobře zorganizovaného útoku na tamní synagogu, i to, jak se násilnosti projevily na majetku lidí. „Bylo demolováno osm československých neárijských krámů. Zatčeno bylo pět československých státních občanů. Není vyloučeno, že mnozí českoslovenští státní občané izraelité jak ve Vratislavi, tak na venkově, kteří byli postiženi, konzulát o pomoc z obavy nepožádali,“ uvádí se v diplomatické depeši.

Většina ostatních depeší pochází z Berlína. Například francouzský diplomat informuje Paříž o tom, že podle jeho názoru násilnosti z Křišťálové noci v míře brutality překonala jen genocida na Arménech z počátku 20. století. Papežský nuncius pak do Vatikánu informoval o tom, že policie ráno po pogromu zasahovala proti některým diplomatům, kteří se chtěli na vlastní oči přesvědčit o následcích nacistického řádění.

Britská diplomacie ve vystavených depeších konstatuje, že násilnosti jsou výsledkem dlouhodobého nacistického plánu na likvidaci Židů. Atentát na německého diplomata v Paříži, který byl rozbuškou násilností o Křišťálové noci, podle britského ambasadora v Berlíně jen urychlil události, k nimž by tak jako tak došlo.

Rozbíjení výloh (Křišťálová noc 1938)
Zdroj: ČTK

Sovětští diplomaté, kteří v době pogromu jednali s nacistickým Německem o dohodě o neútočení, si ve svých zprávách všímají především dopadu pogromu na mezinárodní vztahy. Sovětský chargé d'affaires v Berlíně konstatuje, že britská kritika pogromu zvrátila vývoj vztahů mezi Berlínem a Londýnem, které se dosud zlepšovaly.

Zcela lhostejně se k pogromu postavilo Japonsko, které ve druhé světové válce bylo hlavním spojencem Německa. Velvyslanec v Berlíně ve své depeši píše o demonstracích, při nichž byly zničeny výlohy obchodů. „Také se zdá, že berlínské synagogy byly zničeny nebo vážně poškozeny ohněm,“ uzavírá nezúčastněně depeše.

Křišťálová noc je řadou historiků považována za přelomovou událost ve vztahu nacistického režimu vůči Židům, který se změnil z diskriminace na systematické pronásledování. Impulsem k pogromu byl atentát ze 7. listopadu 1938, kdy v Paříži židovský mladík Herschel Grynszpan postřelil německého diplomata Ernsta von Ratha. Když von Rath zraněním podlehl, nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels vyzval veřejnost k odvetě na všech Židech.

Násilnosti se děly v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v celém Německu, v připojeném Rakousku i v obsazených oblastech Československa. Podle odhadů bylo zničeno či poškozeno přes 1 200 synagog a židovských modliteben a zhruba 7 500 obchodů. Přímo při akci bylo zabito 91 osob.