Budou rajčata na ISS chutnat jako rajčata?

Moskva - Ruští vědci chtějí na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyzkoušet i pěstování rajčat, papriky a rýže. Využijí k tomu skleník Lada, s jehož úpravami se počítá příští rok. Dříve se s jinými plodinami už v kosmu experimentovalo, pro zmíněné tři to ale bude premiéra. Výzkum má význam nejen pro pěstování rostlin přímo na vesmírné stanici, ale zpětně i pro zemědělskou produkci na Zemi.

Jak v rozhovoru pro ČT24 poznamenal ředitel české kosmické kanceláře Jan Kolář, vědci vlastně dodnes pořádně nerozumějí tomu, jaký je vliv gravitace na růst rostlin. Ze semen zasazených na ISS nebo semen, která obletěla Měsíc, se už na Zemi podařilo vypěstovat rostliny. Nedařilo se ale dosáhnout toho, aby semena, která se vytvořila po dokončení cyklu rostliny přímo na stanici, byla semena plodná. „Celá desetiletí je výzkum soustředěn na to, že na molekulární úrovni nevíme, co se v rostlině děje a jaký vliv má gravitace,“ prohlásil Kolář s tím, že tento výzkum je důležitý nejen pro pěstování rostlin na vesmírné stanici, ale může mít dopad i na lesnickou a zemědělskou produkci na Zemi.

Pěstování plodin pro vlastní potřebu na ISS má ještě další aspekt, na nějž se výzkum zaměřuje: v beztížném stavu se totiž mění i fyziologické vlastnosti člověka, jako je třeba čich a chuť, takže to, co nám chutná na zemi, nemusí nám chutnat ve vesmíru, poznamenal Kolář. Navíc předchozí experimenty ukázaly, že v beztížném stavu rostliny či květiny produkují jiné odstíny vůně.


Ruští vědci chtějí pokračovat ve zkoumání vlivu ovzduší stanice a jejího mikrobiologického prostředí na rostliny. K tomu bude potřeba modifikovat palubní skleník Lada, který na ISS funguje už od roku 2002. Úpravy se budou týkat zejména výměny řídícího systému a způsobu osvětlování - zářivky nahradí LED žárovky. Kolář upřesnil, že vědci chtějí rostliny odstranit od umělého prostředí, jaké je uvnitř skleníku Lada velkého 30 krát 20 centimetrů, a nechat je v prostředí, jaké je na stanici.

„Plánujeme experimenty s rýží, rajčaty a paprikou. To jsou kultury, které se ve vesmíru ještě nepěstovaly,“ řekla agentuře ITAR-TASS Margarita Levinskichová, vedoucí pracovnice Ústavu lékařských a biologických otázek (IMBP) Ruské akademie věd. Připomněla, že IMBP v kosmu dosud provedla 23 experimentů s rostlinami - šest na bývalé sovětské orbitální stanici Mir a 17 na ISS. Posádky už mimo jiné pěstovaly hrách a pšenici.

„Na základě výsledků lze říci, že k žádnému poklesu výnosnosti rostlin, k degradaci produktivnosti semen nedošlo,“ konstatovala Levinskichová k pěstování hrachu. Pokud jde o „supertrpasličí“ pšenici, byla na ISS získána semena „nezvykle vysoké kvality“. To podle ní potvrzuje, že použitá technologie je vhodná pro pěstování plodin v podmínkách kosmického letu.