Bývalý gangster a zadlužený spekulant v čele Krymu?

Simferopol – Před dvěma týdny Sergeje Aksjonova téměř nikdo neznal. Když začali Krym obsazovat ruští ozbrojenci, vyletěla jeho hvězda vzhůru; poslanci jej totiž v obklíčené budově vybrali za premiéra. Nová kyjevská vláda ani Západ volbu neuznaly, zato Moskva ano. Třetí den ve funkci Aksjonov Moskvu požádal o pomoc. Na muže, který pod taktovkou Moskvy mění tvář Krymu, je možné nahlížet různě. Ukrajinští politici upozorňují na to, že se jedná o bývalého gangstera, přezdívaného Goblin.

Na Krym přišel rodák z Moldavska v roce 1989. Začal studovat vojenskou školu, než ale odpřisáhl věrnost Sovětskému svazu, ocitl se v jiné zemi. Té oddanost odepřel. Vystudoval na inženýra a začal podnikat. Ve volných chvílích vedl sdružení řecko-římských zápasníků, sám fair play podle kritiků ale vždycky nehrál. Ukrajinský politik Andrej Senčenko připomněl podezření, které před pěti lety zasáhlo Aksjonovovu startující politickou kariéru. „Pan Aksjonov byl v polovině 90. let hlavou zločineckého gangu, v krymském podsvětí a policejních kruzích známý pod přezdívkou Goblin,“ řekl Senčenko. 

S Aksjonovým obviněním poprvé přišel proruský novinář Michail Bacharev. Ten teď ale nového premiéra brání. „Proč bych vám o tom měl říkat zrovna já? Je pro mě jako pro většinu obyvatel Krymu terra inkognita. Takže je jistě příjemnější vidět, že je to sebejistý a statečný člověk, který se nebojí převzít zodpovědnost,“ říká dnes Bacharev. Bacharev si s Aksjonovem užil několik perných chvilek před soudem, kdy ho Aksjonov za tehdejší obvinění zažaloval. Soudní pře skončila patem. Ze skandálu se Aksjonov oklepal a založil radikální nacionalistickou stranu Ruská jednota. Halasná kampaň ale přesvědčila v roce 2010 jen čtyři procenta voličů. 

Druhý muž Krymu – zadlužený spekulant?

U zrodu Aksjonovovy kariéry stál druhý muž současného Krymu, předseda parlamentu Vladimir Konstantinov. I on touží po připojení k Rusku a i o něm nekoluje zrovna dobrá pověst. Odpůrci ho viní z realitních podvodů. S ním spojené firmy prý ukrajinským bankám dluží na 130 milionů dolarů. 

Moskvě pověst politiků nevadí, je i poloostrov chce přijmout za své. „Pokud lidé na Krymu vyjádří v referendu své přání a rozhodnou se připojit se k Rusku, my jako horní komora parlamentu samozřejmě jejich volbu podpoříme,“ uvedla před necelým týdnem Valentina Matvijenková, předsedkyně horní komory ruského parlamentu. 

Opozice: Za nitky tahá Kreml

Stejně nejasná jako minulost obou politiků byla i samotná Aksjonovova volba do čela samosprávy. Podle opozice separatisté ostatním vyhrožovali a hlasování zmanipulovali. Za nitky mohl tahat i Kreml. „Moskva se rozhodla, že je potřeba podpořit odtržení Krymu od Ukrajiny. Hledali, kdo by mohl stát v jeho čele. Zvolili Aksjonova,“ myslí si ruský politolog blízký Kremlu Sergej Markov.

Valentina Camarová, novinářka Simferopolské televize, si myslí, že všechno zorganizovali Putinovi lidé. „Největší den pro Aksjonova byl, když si ho všiml Vladislav Surkov, Putinův poradce pro zabraná území. Ten tohle představení zorganizoval,“ uvedla.

Oba chráněnci Kremlu teď čekají, co se stane po referendu. Připojení k Rusku je může zachránit od minulých i současných hříchů. Unikli by tak i před spravedlností z Kyjeva. Tamní prokuratura je stíhá za vlastizradu.