Zakleté princezny z Džiddy žalují na saúdské poměry

Rijád – Čtyři dcery saúdského krále Abdalláha tvrdí, že je otec už 13 let drží v zajetí v královském paláci v Džiddě. Přes e-mail a Twitter se teď snaží domoci svobody. Jejich matka Alanúd Faízová, s níž se panovník rozvedl, kontaktovala vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Unikátní svědectví přímo z královských zdí znovu dokládá, že demokracií a lidskými právy Saúdská Arábie zrovna neoplývá - patří k zemím, kde je v postavení mužů a žen propastný rozdíl.

Alanúd tvrdí, že její sňatek zařídil strýc, když jí bylo 15 let. Do té doby Abdalláha nikdy neviděla. Brzy se jim narodily čtyři dcery, ale ani jeden chlapec. Dívky strávily dětství v luxusu, vyjížděly dvakrát do roka na dlouhé výlety, v zimě lyžovaly v Alpách, v létě jezdily do Itálie a do Řecka. Po rozvodu Alanúd odjela do Londýna. Princezny pak upadly v nemilost - snad kvůli rozvodu rodičů, snad kvůli večírkům, které vadily bratrům. Anebo kvůli kritickým otázkám ohledně chudoby a tvrdého režimu jejich otce.

Princezny Sahar, Hala, Džaváhir a Maze, z nichž jsou dnes již dospělé ženy, Alanúd neviděla asi deset let. Jejich palác je nepřetržitě pod dohledem ze strážní věže, v moři jsou sítě, takže se z budovy nedá dostat ani touto cestou. Když chtějí vyjít ven, musí jim to povolit nevlastní bratr, který je pak nechává sledovat ochrankou v civilu.

„Dívky jsou v hrozném stavu, hlavně Džaváhir a Sahar. Řekly mi, že bojují o to, aby si zachovaly zdravý rozum. To si nezaslouží, mají rády život,“ řekla Alanúd britské televizní stanici Channel 4 News. Komunikuje prý s pomocí internetu s nejstarší z dcer Sahar. Ta tvrdí, že jí otec, jemuž je nyní 89 let, jasně řekl, že princezny zůstanou v zajetí i po jeho smrti, protože na svobodu je nepustí ani jejich bratři. „Pozorujeme, jak se propadáme do nicoty,“ napsala 42letá Sahar.

Video Horizont 24: Saúdské princezny vězní vlastní otec
video

Horizont 24: Saúdské princezny vězní vlastní otec

„Nesmějí si ani jít nakoupit jídlo nebo jiné věci. A pokud vím, jídlo jim dochází. Možná jim nějaké přinesou, ale to mé dcery nechtějí jíst, protože mu nedůvěřují,“ říká Alanúd. Dcery se pokouší dostat na svobodu s pomocí londýnských právníků, kteří se snažili získat povolení k návštěvě paláce a obrátili se i na OSN. Velkou starost matce dělá dcera Hala, která prý trpí anorexií a psychickými problémy a nedostává léky. Do paláce ji zavřeli, když si našla práci v nemocnici a hovořila o porušování lidských práv v království.

Muži v královské rodině řeší hlavně následnictví

„Tohle přece není nějaký rodinný problém: Nemůžete držet vlastní dcery jako vězeňkyně po 13 let! (…) Doufám, že otec i bratři mají nějaké ponětí, co je špatné, a co ne. Je to pro ně velmi zlé,“ říká Alanúd. Muži v královské rodině ale mají jiné starosti - především ty, které se týkají následnictví trůnu. Ten by měl stárnoucí král podle tradice přenechat jednomu ze synů zakladatele rodu. Ti už ale také zestárli, kandidáti Sultán a Naíf dokonce zemřeli. Teď to vypadá, že se žezla chopí 78letý princ Salmán. Další dědění po Abdalláhově smrti by měla řídit tak zvaná Rada věrnosti.

Pro zbytek světa přitom rozhodně nejde o okrajovou záležitost. Klid v Saúdské Arábii je důležitý pro stabilitu regionu a země kromě toho leží na největších zásobách ropy na naší planetě. Poslední absolutistická monarchie, která má slovo ve světové politice, patří také k blízkým spojencům Západu.

/*json*/{"map":{"lat":21.541093103890827,"lng":39.14013636724248,"zoom":15,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

Pohled za kulisy honosných paláců a pohádkového bohatství je jen střípkem v mozaice těžkostí, kterým v Saúdské Arábii ženy čelí. Bez souhlasu mužského ochránce nesmějí podnikat, studovat vysokou školu ani cestovat a o řízení auta nemůže být ani řeč. Nepomohl ani loňský protest, při němž se místní aktivistky pustily na silnice. „Je ironické, že Saúdská Arábie, země, která zásobuje palivem miliony řidičů v zemích po celém světě, zakazuje polovině své populace řídit,“ říká Philip Luther, ředitel programu Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku. Ženám navíc hrozí přísnější tresty a jejich svědectví u soudu nemá velkou váhu. Proto třeba za znásilnění často pyká žena.