Starou výzbroj z Krymu řeší Putin i nizozemské muzeum

Moskva/Amsterodam – Zbraně a vojenská technika z krymských posádek, které nepřešly na ruskou stranu, se na základě dnešního nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina vrátí Ukrajině. Na zbývajících lodích a v posádkách se změnily státní symboly. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ohlásil, že „organizované stažení jednotek ukrajinské armády, které si přály dál sloužit v ukrajinských ozbrojených silách, skončilo“. Kvůli rusko-ukrajinské krizi Vladimir Putin dokonce Baracku Obamovi telefonoval. Na svých webových stránkách to uvedl Bílý dům.

Z přibližně 18 800 ukrajinských vojáků, kteří sloužili na Krymu, zůstaly Ukrajině věrné podle Kyjeva více než čtyři tisícovky, podle Moskvy necelé dva tisíce lidí. Na poloostrově se Rusko mimo jiné zmocnilo valné části ukrajinské flotily. Předání zbraní a techniky Ukrajině se týká i lodí a letadel. Šojgu také ujistil, že nebyly připuštěny „akty zhanobení či neuctivého zacházení se státními symboly Ukrajiny“.

Ilustrační fotoPodle agentury Interfax jde o 350 kusů obrněné a automobilové techniky ze 70. let, o které ruská armáda nestojí, protože tak zastaralé typy tanků a transportérů, T-64, BVP-1 a BTR-70, sama vyřadila. A údržbě se prý Ukrajinci moc nevěnovali kvůli nedostatku peněz a náhradních dílů. Nicméně ukrajinské ministerstvo obrany vyčíslilo hodnotu majetku zanechaného na Krymu na 11,4 miliardy dolarů (asi 228 miliard Kč).


Putinův mluvčí Dmitrij Peskov později oznámil, že prezident dal na poradě s nejvyššími činiteli pokyn začít s vypovídáním rusko-ukrajinských smluv z let 1997 až 2010, týkajících se černomořské flotily a jejího pobytu na Krymu.

Putin dříve popíral, že neidentifikovaní ozbrojenci, kteří Krym ovládli, jsou ruští vojáci. Tentokráte jim vzdal hold, když řekl, že krymské události předvedly „kvalitativně nové možnosti našich ozbrojených sil“ i vysokou morálku jednotek. Černomořské flotile, rozmístěné na Krymu, poděkoval za „výdrž a osobní statečnost“. Profesionalita ruských vojáků podle Putina umožnila „vyhnout se provokacím“, nepřipustit krveprolití a zajistit podmínky pro „svobodné uspořádání referenda“ o připojení Krymu k Rusku. Nyní je však zapotřebí zmodernizovat vojenská zařízení na Krymu a zároveň zde vybudovat i místní jednotky federálních silových složek.

Artefakty z výstavy zbraní v Muzeu Allarda Piersona
Zdroj: www.allardpiersonmuseum.nl

Staré krymské zbraně řeší i amsterodamské muzeum

Problém s krymskými zbraněmi - i když mnohem staršími – musí v těchto dnech v souvislosti s anexí Krymu řešit i nizozemské archeologické Muzeum Allarda Piersona. Neví totiž, zda má exponáty zapůjčené krymskými institucemi na výstavu věnovanou historii Krymu vrátit Ukrajině, či Rusku. Na výstavě se představují cenné nálezy staré i několik tisíciletí. Ukazují, jak se toto území vyvíjelo od osídlení Řeky v 7. století před naším letopočtem přes období, kdy Krymu vládli například Skythové, Gótové či Hunové. K vidění jsou i mimořádně vzácné předměty včetně zlatých šperků, helmic či bohatě zdobených zbraní. Zápůjčky pocházejí z pěti ukrajinských muzeí, z nichž čtyři jsou na Krymu.

Ačkoli výstava, jež měla původně skončit v květnu, byla prodloužena do srpna, čeká vedení muzea amsterodamské univerzity zapeklitý a diplomaticky ožehavý problém s vracením exponátů, který zkoumá společně s právníky univerzity a nizozemským ministerstvem zahraničí.

/*json*/{"map":{"lat":52.36861130158287,"lng":4.893495452848029,"zoom":18,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

Putin zavolal Obamovi, hodinu řešili rusko-ukrajinskou krizi

Vladimir Putin zatelefonoval dnes svému americkému protějšku Baracku Obamovi, aby s ním pohovořil o americkém návrhu na řešení rusko-ukrajinské krize. Obama v asi hodinovém rozhovoru Putina požádal, aby poskytl na návrh USA „konkrétní písemnou odpověď“, uvádí se v prohlášení Bílého domu. Rovněž ruské hlavě státu navrhl, aby se ministři zahraničí obou zemí John Kerry a Sergej Lavrov brzy sešli a projednali příští kroky.

  • Bílý dům: „Prezident Obama zdůraznil prezidentovi Putinovi, že Spojené státy nadále podporují diplomatickou cestu v úzké spolupráci s vládou Ukrajiny a v podpoře ukrajinského lidu s cílem (dosáhnout) deeskalace krize.“
Projev Vladimira Putina v Georgijevském sále
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Alexander Zemlianichenko

Americký prezident v rozhovoru pro CBS News dnes prohlásil, že Rusko musí stáhnout své vojáky, které rozmístilo u hranic s Ukrajinou. Ruská vojenská přítomnost v této oblasti podle něj naznačuje, že Moskva má ještě „další plány“. Reagoval tak na včerejší slova šéfa ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrije Parubije, podle něhož Rusko stáhlo k hranicím s Ukrajinou na 100 tisíc vojáků, kteří jsou už několik týdnů připraveni k úderu.

Americký prezident v uplynulých dnech pobýval v Evropě a jednal o situaci na Ukrajině s představiteli Evropské unie i NATO. „Možná se (Rusové) snaží Ukrajinu jen zastrašit, je ale možné, že mají i jiné plány,“ které souvisejí s tím, že rozmístili své vojáky podél hranic, uvedl americký prezident.

Západ, který neuznává ruskou anexi Krymského poloostrova, ale ani nedávné referendum o připojení Krymu k Rusku, už zavedl sankce vůči konkrétním osobám. Nyní USA i EU zvažují odvětvetné sankce s dopadem na ruské hospodářství.

Video Z Krymu se stáhly poslední ukrajinské jednotky
video

Z Krymu se stáhly poslední ukrajinské jednotky

Rusko přijalo odvetné sankce

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič dnes sdělil, že Moskva odpověděla na rozšířené sankce Západu vůči jednotlivým ruským činitelům adekvátním protiopatřením s tím, že „takové akce nemohou zůstat bez odpovědi“. Poukázal přitom na to, že ruské ministerstvo zahraničí, pokud jde o nevydávání víz a zmrazení účtů, už dříve sdělilo, že analogická opatření se zavádějí proti činitelům a zákonodárcům z USA a Kanady a že seznam osob vystavených ruským odvetným sankcím zůstává otevřený. Podle Lukaševiče Rusko nebude zveřejňovat jména osob, proti nimž byly odvetné sankce přijaty. Poznamenal, že jde vesměs o „zrcadlovitá“ protiopatření.

Lotyšsko a Litva zdvojnásobí výdaje na obranu

Členské země NATO Litva a Lotyšsko v důsledku anexe Krymu Ruskem chtějí do roku 2020 přinejmenším zdvojnásobit výdaje na obranu. „Agrese Ruska vůči Ukrajině vrátila některé politiky do reality. Uvědomili si důležitost financování obrany,“ prohlásil litevský ministr obrany Juozas Olekas. Podle něj litevské politické strany v sobotu podepíšou dohodu o zvyšování armádního rozpočtu z nynějších 0,8 procenta HDP až na dvě procenta v roce 2020.

Podobně chtějí postupovat i v Lotyšsku. Tamní ministr obrany Raimonds Véjonis ve čtvrtek v parlamentu zopakoval slib postupně přejít od loňského jednoho procenta HDP vyčleněného pro armádu na dvě procenta v roce 2020. Je si však vědom, že Pobaltí potřebuje větší vojenskou pomoc NATO jako odrazující síly. „NATO je garant euroatlantické stability. Členství v Alianci je úhelným kamenem bezpečnosti Lotyšska,“ konstatoval.

Estonsko o zvyšování rozpočtu na obranu zatím neuvažuje. Je ale jednou z mála evropských zemí NATO, které respektují doporučení Aliance vydávat ročně na obranu dvě procenta HDP.

Za kritiku invaze na Krymu chtějí ruskému rockerovi odebrat vyznamenání a titul

Za ostrou kritiku ruské anexe Krymu během moskevského pochodu proti válce s Ukrajinou hrozí odebrání státního vyznamenání a titulu národního umělce Andreji Makarevičovi - zpěvákovi a zakladateli legendární ruské kapely Mašina vremeni, považované za průkopníka rocku v někdejším Sovětském svazu

„Velice si nepřeji, abychom se zítra probudili ve válce se zemí, o níž si ani nedokážu představit, že bychom s ní válčili,“ řekl Makarevič, který v pacifistickém pochodu v polovině března kráčel s ruskou vlajkou v ruce a ukrajinskou kokardou na klopě. „Jestliže děláme všechno správně, proč je celý svět proti nám?“ ptal se na sociálních sítích.

Už tisíce lidí se podle serveru newsru.com podepsaly pod peticí s požadavkem odebrat zpěvákovi vyznamenání Za zásluhy o vlast. Prý „kráčel ulicemi Moskvy spolu s vrahy z (kyjevského) Majdanu, kteří si ruce namočili v krvi po lokte, vykřikoval hesla banderovců“ a vůbec se stal „kolaborantem s fašisty“. Na Krymu vypukly spontánní demonstrace, kdy lidé na ulicích ničili desky s Makarevičovými nahrávkami. „Zrádce“ je prý na poloostrově „nežádoucí osobou“. Situace dospěla tak daleko, že rozpory vypukly i v samé skupině. Dva členové kapely se podepsali pod dopis na podporu politiky Vladimira Putina vůči Ukrajině a Krymu.

Na Makarevičovu obranu na webu nezávislé stanice Echo Moskvy vznikla výzva k prezidentu Putinovi, vládě a médiím ukončit štvanice na jinak smýšlející po vzoru sovětských kampaní proti spisovateli Borisi Pasternakovi či akademiku Andreji Sacharovovi, který byl svého času za obranu lidských práv a protest proti vpádu do Afghánistánu zbaven všech titulů a vyznamenání. Pod výzvu se mimo jiné podepsal miliardář Michail Prochorov či zpěvačka Alla Pugačovová.