Kyjev – Do volebního klání o funkci prezidenta může na Ukrajině zasáhnout až 24 politiků. Právě tolik lidí odevzdalo k dnešnímu dni přihlášky ústřední volební komisi a složilo požadovanou kauci. Registraci opravňující k účasti ve volební kampani podle komise zatím obdrželo sedm lidí.
Do prezidentských voleb na Ukrajině se hlásí 24 kandidátů
Hlavním favoritem voleb je podnikatel Petro Porošenko, který se o prezidentský post bude ucházet jako nezávislý. Nejsilnější ukrajinské politické strany rozhodly o svých kandidátech na víkendových volebních sjezdech. Strana Vlast vysílá do boje svou předsedkyni Juliji Tymošenkovou, vůdce hnutí UDAR Vitalj Kličko svou kandidaturu stáhl a rozhodl se podpořit Porošenka. Ke stejnému kroku přitom vyzval také Tymošenkovou.
„Petro Porošenko má podle preferencí největší podporu, proto ho podpořím i já,“ napsal Kličko, který ve voličských průzkumech obsazuje pravidelně druhé místo s velkým odstupem za Porošenkem. Tymošenková je většinou těsně za Kličkem třetí. „Neškodilo by, kdyby stejnou odpovědnost projevila i Julija Tymošenková a kandidatury se vzdala i ona,“ uvedl Kličko.
Strana regionů označila za svého oficiálního kandidáta bývalého gubernátora Charkovské oblasti Michaila Dobkina, stoupence těsné spolupráce s Ruskem. Za národně orientovanou stranu Svoboda bude kandidovat její předseda Oleh Ťahnybok.
Petro Porošenko a Vitalij Klyčko
Volební kauci 2,5 milionu hřiven (4,5 milionu korun) složil i Dmytro Jaroš, vůdce pravicových radikálů z Pravého sektoru, který se chce o prezidentský úřad ucházet jako nezávislý. Mezi kandidáty jsou bývalí ministři Serhij Tihipko, Jurij Bojko, Oleksandr Klymenko a Natalja Korolevská, šéf ukrajinské židovské obce Vadym Rabynovyč nebo bývalý ředitel ukrajinské rozvědky Mykola Malomuž.
Přihlášky všech 24 kandidátů má volební komise posoudit do konce tohoto týdne. První kolo prezidentských voleb se bude konat 25. května. Souběžně se uskuteční i komunální volby, v nichž se bude o důležitou funkci kyjevského starosty ucházet Vitalij Kličko.
PŘEHLED NEJVIDITELNĚJŠÍCH KANDIDÁTŮ:
Petro Porošenko (nezávislý) – Favorizovaný kandidát zejména proto, že je nejvíce schopen setřít rozdílné pohledy mnoha táborů. Dokázal si udržet vlivné posty nehledě na prozápadní, či proruskou orientaci země. Za éry prezidenta Viktora Juščenka byl vládním šéfem diplomacie, při nástupu Viktora Janukovyče přešel do resortu hospodářství. Jako jediný z ukrajinských oligarchů otevřeně podporoval protestní hnutí v Kyjevě. Jeho majetek je odhadován na 2 miliardy dolarů (40 miliard korun).
Julija Tymošenková (za stranu Vlast) – Může využít odlesku slávy jako čelná představitelka opozice z dob oranžové revoluce i nedávná vězněná disidentka, jejíž odsouzení mnozí považují za politicky motivované. Podle řady lidí už ale svůj potenciál naplnila a Ukrajině nemá mnoho co nového nabídnout. Pro početný jihovýchod země navíc bude v čele země nemyslitelná kvůli ostré kritice Putinova režimu.
Michail Dobkin (za Stranu regionů) – Jasný stoupenec Janukovyčovy éry nemá co ztratit. Pro současnou ukrajinskou vládu je „zlým mužem“ a radikálem, kterého mezi prvními neváhal kabinet odvolat z čela Charkovské oblasti. Navíc čeká na soud kvůli obvinění ze separatismu a ohrožování ústavního pořádku – sám to považuje za pouhé pomluvy. Opírat se nicméně může o lidnaté oblasti na jihu a východě země, nejenom v „domovském“ Charkově, ale pravděpodobně i v Doněcku a Luhansku.
Oleh Ťahnybok (za stranu Svoboda) – Jeden z hlavních vůdců opozice během krize v uplynulých měsících. Lídr silně nacionalistické strany Svoboda, který nechodí daleko k ostrým výrokům a v minulosti byl souzen dokonce za antisemitské výroky. On i jeho strana už před současnými událostmi vystupovali proti vlivu Ruska na Ukrajině a ostře se vymezují vůči komunistické minulosti své země.
Dmytro Jaroš (nezávislý) – Ze známých osob jde zřejmě o názorově nejradikálnějšího kandidáta. Je vůdcem spíše neformální, málo početné, ale v ulicích výrazné organizace Pravý sektor. Jeho oddíly plnily při kyjevských konfliktech úlohu nejtvrdšího jádra demonstrantů. Současný premiér Arsenij Jaceňuk Jaroše pověřil funkcí tajemníka Rady bezpečnosti a obrany, což je nejvyšší bezpečnostní orgán v zemi.