Brusel – Severoatlantická aliance na praktické úrovni dočasně ruší veškerou civilní i vojenskou spolupráci s Ruskem kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. Pokračovat bude jen politický dialog na úrovni velvyslanců či vyšší. Moskva podle NATO nestahuje své jednotky od hranic s Ukrajinou, přestože Kreml tvrdí opak. Naopak s Ukrajinou se kooperace posílí, například při armádních reformách. Shodli se na tom v Bruselu ministři zahraničí členských zemí NATO.
NATO přeruší spolupráci s Ruskem
Vojenští plánovači mají také v příštích několika týdnech jako naléhavou záležitost připravit návrh možných opatření, kterými bude možné posílit ochranu aliančních zemí. Podle nejmenovaného aliančního zdroje to může znamenat nejen posílení či nové rozmístění pozemních, námořních nebo leteckých jednotek, ale třeba také intenzivnější výcvikové aktivity, vyšší úroveň připravenosti sil rychlé reakce a prověrku a případné změny již přichystaných plánů obrany.
NATO: Anexe Krymu byla nelegitimní
Ministři zahraničí NATO dnes zdůraznili, že aliance odsuzuje ruský postup a anexi ukrajinského Krymu má za nelegální a nelegitimní. „Žádáme Rusko, aby snížilo napětí snížením počtů svých vojáků na Krymu na předkrizovou úroveň a jejich stažením na základny,“ uvedli šéfové aliančních diplomacií v prohlášení. Rusko podle nich musí dodržovat své závazky i mezinárodní právo.
Aliance ukončuje veškerou praktickou spolupráci s Ruskem, které bylo před krizí v NATO vnímáno jako strategický partner, byť někdy problematický. Kooperace se týkala takových oblastí jako je boj proti terorismu, vojenské vzdělávání, věda i dalších. Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka se ministři k otázce spolupráce s Ruskem vrátí v červnu, kdy posoudí, zda je možné ji obnovit a případně v jaké míře.
Zaorálek: Rusko musí stáhnout vojska (zdroj: ČT24)
Rasmussen: Rusko své vojáky zatím nestáhlo
Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena Rusko své vojáky od ukrajinské hranice nestahuje. Masivní přítomnost ruských jednotek u hranic Ukrajiny podle zvyšuje napětí v oblasti. Rassmusen proto opět vyzval Moskvu ke stažení vojáků, dodržování mezinárodních závazků a zahájení konstruktivních rozhovorů s Ukrajinou. „Bohužel nemohu potvrdit, že Rusko stahuje své vojáky. My to nevidíme,“ prohlásil. Reagoval na informace médií, podle nichž mělo Rusko v minulých dnech stavy svých jednotek na hranicích výrazně snížit.
Šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij minulý čtvrtek prohlásil, že Rusko už poslalo k hranicím s Ukrajinou na 100 000 vojáků. Podle západních expertů je ale tento údaj výrazně nadsazený. Spojené státy odhadují stav ruských vojsk na 20 000, západoevropské bezpečnostní agentury uváděly počátkem minulého týdne počet 30 000.
Postup Ruska změnil bezpečnostní prostředí v Evropě
Ministři zahraničí NATO se sešli ve chvíli, kdy podle Rasmussena ruská agrese vůči Ukrajině zpochybnila vizi Evropy svobodné a mírové a od základu změnila evropské bezpečnostní prostředí. Vojenskou konfrontaci v Evropě podle Rasmussen nikdo vidět nechce, správná je politická a diplomatická cesta. Ruský postup, který Západ neuznává a na Moskvu kvůli němu uvalil sankce, přinesl nestabilitu přímo na hranice aliančních zemí, míní generální tajemník Aliance.
NATO už posílilo vzdušné hlídky v Pobaltí, poslalo do východní Evropy stroje AWACS a hodlá revidovat a případně aktualizovat své operační plány zabývající se obranou potenciálně ohrožených zemí. Někteří politici Aliance už také hovoří o možnosti například vojenské základny v některé z pobaltských zemí. Rasmussen dnes v souvislosti s reakcí na krizi zmínil také změny v plánech vojenských cvičení a „odpovídající rozmístění“, včetně třeba vyšší námořní přítomnosti v Černém moři.
Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nyní alianci čeká začátek diskuse o dalším přístupu k Ruské federaci, která by mohla vyvrcholit v září na summitu NATO v Cardiffu.
Ministři zahraničí NATO dnes také rozhodnli o posílení partnerské spolupráce s Ukrajinou. NATO pomůže s reformou obranného sektoru a rozvojem schopností ukrajinské armády.
Rusko varovalo Ukrajinu před sbližováním s NATO
Rusko dnes varovalo ukrajinské vedení před následky jeho sbližování se Severoatlantickou aliancí. Ministerstvo zahraničí upozornilo, že perspektivy spolupráce mezi Ruskem a Ukrajinou budou v mnohém záviset na zahraničně politických krocích Kyjeva.
NATO manévruje v Pobaltí
Dvoudenní cvičení vojenského letectva Litvy, Švédska, Německa a Spojených států dnes začalo v Pobaltí. Podle litevských médií jsou manévry reakcí na zostření vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle litevského ministra obrany Juozase Olekase mají potvrdit solidaritu NATO s pobaltskými státy „ohroženými nejistotou v jejich bezprostřední blízkosti“.
Do manévrů se zapojily i americké letouny vybavené radarovým systémem AWACS, litevské dopravní letouny C-27J a bojové vrtulníky Mi-8. S bojovými letouny Jas-39 Gripen se cvičení účastní i Švédsko, které členem Aliance není.
Scénář manévrů předpokládá simulaci vzdušného konfliktu nad mezinárodními vodami Baltského moře, nácvik nouzových přistání a vyhledávacích a záchranných operací.
GALERIE
videogallery_431819