Kyjev - Jeden z hlavních favoritů květnových prezidentských voleb na Ukrajině Petro Porošenko vyzval bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou, aby se vzdala svých prezidentských ambicí. Podle vlivného podnikatele a politika by to Tymošenková měla udělat ve jménu zachování jednoty Ukrajiny. Kandidatury ve prospěch Porošenka se už vzdal opoziční lídr Vitalij Kličko. Miliardář zároveň oznámil, že v případě volebního vítězství všechny své firmy prodá. „Oligarcha by v žádném případě neměl být prezidentem,“ řekl Porošenko.
Střet favoritů: Nekandidujte, vyzval Porošenko Tymošenkovou
Porošenko byl v nedávné době blízkým spolupracovníkem Tymošenkové, v letech 2009-10 byl v její vládě ministrem zahraničí. Po takzvané oranžové revoluci, která Tymošenkovou vynesla k moci, byl v roce 2005 šéfem vlivné Rady národní bezpečnosti a obrany.
Dnes je devětačtyřicetiletý podnikatel a politik známý hlavně jako „čokoládový král“ díky holdingu Roshen, který je jednou z největších potravinářských firem v zemi. I tohoto prosperujícího podniku, jehož sladká produkce je populární na Ukrajině a v Rusku, se Porošenko hodlá v případě vítězství ve volbách zbavit.
Tymošenková by se podle něj měla řídit příkladem vůdce hnutí UDAR Vitalije Klička, který se své kandidatury ve prospěch Porošenka vzdal. „Potlačil své ambice, aby neohrozil jednotu země. I Julija Tymošenková by měla pochopit, že jsme se po tolika obětech na Majdanu ocitli v jiné zemi, která potřebuje jiné myšlení a nové politiky,“ konstatoval Porošenko v rozhovoru, který dnes publikoval německý list Bild.
Julija Tymošenková a Vitalij Klyčko
Někdejší vůdkyně ukrajinské opozice Tymošenková po dlouhé době spekulací minulý týden konečně oficiálně potrvrdila, že na nejvyšší ústavní funkci kandidovat bude, a včera se nechala slyšet, že Porošenkovu kandidaturu nepodpoří. „Porošenka podporuji každý den, má rodina jeho bonbóny pravidelně mlsá,“ prohlásila politička na své první předvolební tiskové konferenci. „Prezidenta by měli vybírat voliči, volba by neměla padnout na zákulisních dohodách o společném kandidátovi,“ dodala.
O vstup Ukrajiny do NATO favorit prezidentských voleb Porošenko usilovat nehodlá, v neposlední řadě i proto, že členské státy Aliance nemají na ukrajinské členství jednotný názor. „Ve funkci prezidenta bych ale chtěl s našimi sousedy jednat o vytvoření nových spojenectví či o možnostech společné obrany,“ dodal.
Ve vztahu k Rusku je Porošenko nekompromisní, anexi Krymu neuznává a Západu doporučuje vyhlásit proti Rusku ekonomické sankce. „Německo by mělo zablokovat nákup ruského plynu, dokud se Moskva Krymu nevzdá,“ řekl Porošenko německému deníku.
Jaceňuk navrhl Rusku přímé jednání ministrů zahraničí
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk tak nekompromisní není, dnes Moskvě navrhl přímé jednání na úrovni ministrů zahraničí. Šéfové diplomacií obou zemí by se podle něj mohli sejít v rámci kontaktní skupiny, jejíž vytvoření navrhuje už několik týdnů Ukrajina i západní státy.
Podle Jaceňuka by se jednání mělo zaměřit na problémy hospodářských vztahů obou zemí a rovněž na osud anektovaného Krymu. „Ministři zahraničí by se měli sejít co nejdřív,“ konstatoval předseda ukrajinské vlády na mezinárodní investiční konferenci v Kyjevě. Dodal, že Moskva musí uznat nezávislost Ukrajiny a smířit se s faktem, že Kyjev směřuje do Evropské unie.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk
Jaceňuk zdůraznil, že ukrajinská vláda neuzná ruskou anexi Krymu. S Moskvou je ale Kyjev připraven jednat, zejména o rozvoji obchodních styků a o spolupráci v energetice. Již tento týden by se v Moskvě měli sejít vedoucí představitelé ruského plynárenského monopolu Gazprom a ukrajinské společnosti Naftogaz.
Rusko ministerské kontakty s novým ukrajinským vedením neodmítá, ale k návrhům na konkrétní jednání se staví váhavě. Debatu o krymském záboru Moskva odmítá s tím, že připojení poloostrova k Rusku je vyřízená záležitost, o níž nelze vést mezinárodní jednání.
Andrij Deščycja a Sergej Lavrov na schůzce v Haagu
Ministři zahraničí Sergej Lavrov a Andrij Deščycja se po odtržení Krymu už setkali. Při jejich schůzce v Bruselu 24. března šéf ruské diplomacie vyložil Deščycjovi ruský názor na vnitropolitické uspořádání na Ukrajině. Zdůraznil zejména potřebu rychlé ústavní reformy na Ukrajině, která by měla brát ohled na zájmy ruskojazyčných regionů.