Tvrdé boje v Mariupolu si vyžádaly dvacet obětí

Kyjev – Asi dvacítku mrtvých si vyžádaly dnešní boje mezi ukrajinskými vojáky a separatisty v Mariupolu na východě Ukrajiny. Podle informací ukrajinského ministerstva vnitra jsou oběti na straně proruských vzbouřenců a zahynul i jeden policista, některé zdroje dokonce hovoří až o čtyřech desítkách mrtvých. Po střetu v policejní budově zůstalo na obou stranách také několik zraněných. Město je v obklíčení vojenskými jednotkami, které mají pod kontrolou veškeré přístupové komunikace. Uvnitř města ale pokračují boje. V noci zachvátil požár budovu mariupolské radnice.

Zhruba šest desítek proruských separatistů se podle ministra vnitra Arsena Avakova pokoušelo zmocnit policejní budovy v půlmilionovém městě, které je klíčovým průmyslovým přístavem na břehu Azovského moře. Mezi bezpečnostními silami a „teroristy“, jak je nazval Avakov, vypukla uvnitř budovy přestřelka, po níž větší část rebelů uprchla do města. Čtveřici z nich policie zadržela. Při přestřelce zahynul jeden policista a pět zástupců vládních sil bylo zraněno. Policejní budova byla částečně zničena a ještě dlouho po incidentu v ní hasiči bojovali s rozsáhlým požárem.

Separatistické síly uvedly, že násilí v přístavním městě vzplálo po oslavách konce druhé světové války, když se dav vydal k policejní stanici obsazené separatisty a obléhané bezpečnostními složkami. Střílet prý začali ukrajinští vojáci; novináři na místě viděli po bitvě vojáky pálit ostrými do civilistů.

Ukrajinská vláda je podle Avakova připravena vyjednávat s lidmi z východu země, kteří jsou ochotni zasednout k rozhovorům; ti, kteří se chopí zbraní, budou podle něj zničeni. Avakov prohlásil, že nedopustí, aby se Ukrajina „změnila na hořící nárazníkovou zónu, kde se smrt stane normou“.

/*json*/{"map":{"lat":47.09674265256823,"lng":37.54557033808588,"zoom":12,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

Podle Lavrova by Kyjev měl okamžitě zahájit dialog s jihovýchodem země

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem Johnem Kerrym prohlásil, že ukrajinská vláda by měla okamžitě zahájit dialog s jihovýchodními oblastmi země, kde se angažují separatisté. Dialog by měla zprostředkovat Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Lavrov rovněž požaduje, aby USA využily svého vlivu a pomohly k ukončení „protiteroristických“ operací ukrajinských sil, propuštění politických vězňů a k amnestii pro protestující.

Ukrajinské televize nevysílaly. Šlo o sabotáž, nebo zkrat?

Požár zachvátil v noci na dnešek v Kyjevě kabely poblíž sídla ukrajinských televizí, které kvůli výpadku dodávek elektřiny musely přerušit vysílání. Místopředsedkyně Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Viktoria Sjumarová vyjádřila podezření, že šlo o „ruskou sabotáž“.

Požár vypukl kolem 4:30 místního času před hlavní kyjevskou televizní věží a ústředím státní televizní a rozhlasové společnosti. Výpadek postihl asi desítku ukrajinských televizních stanic a také některá rádia, vysílání se ale podařilo rychle obnovit pomocí záložního systému.

„Sabotérům se nepovedlo proniknout do televizní věže“, protože úřady vzhledem k obavám z možných provokací posílily její ochranu, napsala Sjumarová na své stránce na Facebooku. „Podle prvních informací zapálili kabely vedoucí pod zemí, když na ně hodili zápalnou láhev. Jedná se o klasický sabotážní čin,“ dodala. „Speciální ruské oddíly se řídí Leninovou doktrínou“, podle níž je prvořadá kontrola komunikací, konstatovala dále Sjumarová. „Požár byl lokalizován několik hodin po vypuknutí a televizní vysílání bylo obnoveno. Všechny televize znovu běží,“ dodala.

Starosta Kyjeva Bondarenko předtím přitom sabotáž vyloučil a řekl, že plameny vyvolal zkrat. „Nejde o sabotážní čin,“ podotkl s tím, že bylo zahájeno vyšetřování případu.

Video Mariupol hlásí nejméně 20 mrtvých
video

Mariupol hlásí nejméně 20 mrtvých

V březnu vyvolalo protesty Ruska rozhodnutí kyjevského soudu, který pozastavil vysílání několika ruských státních a polostátních televizí na Ukrajině. Tyto stanice bývají vnímány jako nástroj kremelské propagandy. Moskva soudní opatření označila za porušení lidských práv a svobod.

Konflikt na Ukrajině si od svého počátku vyžádal více než 200 obětí:

  • 22. ledna – Střety demonstrantů s policisty si v Kyjevě vyžádaly první dvě oběti mezi protestujícími.
  • 18. února – Do té doby nejkrvavější den od začátku protestů v Kyjevě – zahynulo přes 20 lidí, z toho několik příslušníků bezpečnostních jednotek, přes 1 000 lidí utrpělo zranění.
  • 20. února – Po osmé hodině místního času skončilo v Kyjevě příměří a nové násilnosti si vyžádaly další desítky zabitých.
  • 21. února – Byla podepsána dohoda o ukončení politické krize. Únorové srážky v centru Kyjeva si celkem vyžádaly 100 mrtvých a několik stovek zraněných.
  • 20. dubna – Při střetu mezi dvěma skupinami na kontrolním stanovišti proruských separatistů u východoukrajinského Slavjansku zemřeli tři lidé.
  • 2. května – Při požáru budovy odborů v Oděse na jihu Ukrajiny zahynulo 46 lidí. Tragický incident vypukl v důsledku potyček mezi proruskými a proukrajinskými demonstranty. Při útoku ukrajinských jednotek na separatisty ve Slavjansku přiznalo ministerstvo obrany ztrátu tří vrtulníků a nejméně dvou vojáků. Podle samozvaného slavjanského starosty přišli o život tři ozbrojenci a dva civilisté.
  • 3. května – Dramatická konfrontace ovládla obec Andrijivku, která leží asi deset kilometrů jihozápadně od Slavjanska. Podle separatistů byla ves vystavena útoku ukrajinských radikálů z Pravého sektoru, kteří zastřelili deset lidí.
  • 5. května – V bojích ve Slavjansku zahynulo podle ukrajinské vlády přes 30 separatistů a čtyři vojáci.
  • 6. května – Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že v okolí Slavjanska zahynulo osm lidí. Nepokoje propukly také v jihoukrajinském Mariupolu. Podle ruské agentury ITAR-TASS zahynul v přestřelce jeden člověk.
  • 9. května – Ukrajinští vojáci se střetli s proruskými separatisty v Mariupolu. Boje si vyžádaly na dvě desítky mrtvých na straně rebelů.