Dvanáct lídrů kandidátek probralo EU zleva i zprava

Praha - V rámci Evropské superdebaty se 12 lídrů kandidátek stran a hnutí, které se uchází o přízeň voličů ve volbách do europarlamentu, vyjadřovalo k ukrajinské krizi, ekonomické integraci evropských zemí a ochraně spotřebitelů. Zněla kritika i podpora Unie a jejích mechanismů, vyplouvala různá ideologická východiska, lišila se přání i vize Evropy zítřejších dnů. Lídři kandidátek byli rozděleni do tří skupin po čtyřech, pro každou skupinu tvůrci pořadu zvolili jedno téma:

  • Selhala Evropská unie v ukrajinské krizi?

Radek John, lídr kandidátky strany Věci veřejné, má za to, že ano - Unie selhala. Poté, co dojednali unijní ministři dohodu mezi bývalým ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem a zástupci protestujících na Majdanu, došlo podle něj k porušení dohody. V tu chvíli se EU neměla tvářit, jako by se nic nestalo. „Unie už není schopna vyjednávat,“ prohlásil a dodal, že s příchodem občanské války se začnou do Evropy hrnout miliony válečných uprchlíků. Evropské státy by si je měly rozebrat podle kvót, jinak to pro hraniční státy Unie bude znamenat katastrofu.

„Nebude to tak horké,“ reagoval první muž na kandidátce ČSSD Jan Keller. Podle něj se zahraniční politika EU vyvíjí dlouhodobě a obává se, že s vývojem na Ukrajině neudrží tempo. „Setrvačnost zahraniční a bezpečnostní politiky Evropy se bude projevovat dále i bez ohledu na to, zda se naplní katastrofické scénáře kolegy Johna,“ prohlásil. Zdůraznil, že by Evropa měla postupovat obezřetně a nedělat z jedné strany zosobnění dobra - a naopak. Ať už konflikt dopadne jakkoli, dopadne na obyčejné lidi na Ukrajině a v Rusku, nikoli na architekty válečných operací, soudí sociolog Keller.

Ivan Bartoš, lídr kandidátky České pirátské strany, je v otázce Ukrajiny optimistou, věří ve stabilizační efekt nadcházejících voleb na Ukrajině. „Doufám, že proběhnou demokraticky a nedojde k tomu, čeho jsme byli svědky před dvěma měsíci,“ uvedl v narážce na krymské referendum o připojení poloostrova k Ruské federaci. Také ale vytkl Evropě její postup v ukrajinské krizi, především nejednotnost postojů jednotlivých zemí.

Bezzubost Evropské unie především v jejích sankcích zdůraznil lídr hnutí Úsvit pro eurovolby Roman Škrabánek. Rusku podle něj nemohou významně uškodit. „Ukázalo, že si dokáže poradit se situací, takže sankční politika asi není ta správná… Evropská unie by okamžitě měla vyvolat trojstranné jednání s Ukrajinou a Ruskem a řešit stávající konflikt mírovou cestou,“ představil své mínění Škrabánek.

  • Dokáže Unie zajistit ochranu spotřebitele?

V rámci druhého tématu zmínila Kateřina Konečná, lídryně kandidátky KSČM, že Evropská unie chystá dohodu s USA, která by mohla zhoršit situaci spotřebitelů. Umožnila by podle jejích slov dovoz produktů s dosud zakázanými chemickými látkami, rozšíření dovozu geneticky modifikovaných potravin, dotkla by se léků i profesních vztahů. „Když jsme si již vydobyli nějaké standardy, nedovedu si představit, že se Evropa 21. století rozhodne jen kvůli podpisu této smlouvy vrátit ochranu spotřebitele do 70. let,“ zaznělo od Kateřiny Konečné.

První kandidát hnutí ANO a bývalý český eurokomisař Pavel Telička podotkl ke slovům kandidátky komunistů, že jde spíše o strašení, protože celé jednání je na samém začátku. Ochranu spotřebitele považuje za klíčové téma, vnímá ale nutnost vyvažovat ji pozorností také vůči odstraňování překážek podnikatelům a průmyslu. „Rovnováhu musíme mít, Evropská unie ji má, není důvod se strašit,“ prohlásil.

Téma ochrany spotřebitele zaměřil lídr kandidátky Strany zelených Ondřej Liška především na kvalitu potravin a jejich zřetelné označování. Na námitku moderátora Václava Moravce, kam by se měly informace psát, aby se vůbec vešly na obal, zdůraznil, že by se měly uvádět především nebezpečné látky. Evropský parlament by podle něj měl jít dál než nedávno schválenou úpravou. „Například ve výrobcích se nadále používají látky jako ftaláty, parabeny, chceme více omezit tyto velice nebezpečné látky,“ soudí Ondřej Liška. Vysloužil si tím kritiku Pavla Teličky, který restrikce odmítá a vyzdvihuje tržní autoregulaci. „Neviditelná ruka trhu lidi neochrání,“ reagoval Liška.

Luděk Niedermayer, lídr kandidátky TOP 09 a STAN, ve sféře ochrany spotřebitele akcentoval tři kategorie - bezpečí výrobků, jednotné tržní podmínky pro výrobce a nakonec se vrátil k otázce regulace datového roamingu: „Dochází k takzvanému tržnímu selhání - operátorů je málo a jsou schopni držet ekonomicky nezdůvodněné ceny. Proto nastupuje evropská autorita, která začíná ceny regulovat,“ míní Luděk Niedermayer s tím, že regulace ze strany Unie byla správná.

  • Národní ekonomiky, nebo jedna evropská?

Většinu ekonomik podle lídra kandidátky KDU-ČSL Pavla Svobody propojuje jednotný evropský trh, který je nutné z Evropského parlamentu podporovat. Podotkl, že až třetina pracovních míst v ČR na propojeném evropském trhu závisí. „Pokud nechceme, aby se v Evropě opakovaly řecké scénáře, bude dobré, aby Evropská komise dozorovala státní rozpočty, případně dávala nějaké doporučení,“ přidává Pavel Svoboda.

Jan Zahradil z čela kandidátky ODS ale stále spatřuje hodně oblastí, ve kterých jsou národní ekonomiky autonomní. „Každá vláda může ekonomiku ovlivňovat nebo stimulovat. Třeba daňová politika, zejména přímé daně jsou stále v rukou národních vlád,“ uvedl a jmenoval ještě nakládání s rozpočtem a přerozdělování prostředků. Národním vládám toho tedy podle něj zůstává stále dost, přestože Jan Zahradil uznává, že se evropské orgány snaží národní ekonomiky „zažehlit“ do jednotného rámce. Není to ale podle něj dobrá cesta, rozhodně by si přál, aby výdaje rozpočtů zůstaly v rukou vlád. „A myslím, že to tak i zůstane,“ dodává.

Petr Hannig, lídr kandidátky Strany zdravého rozumu, se odklonil od daného tématu a vrhnul se do věštění podoby Evropské unie po víkendových volbách. „Ve Francii zvítězí Národní fronta, v Holandsku Geert Wilders, v Itálii Beppe Grillo, Evropská unie se úplně změní. A tyto socialistické myšlenky Zelených a socialistů, kteří lákají přistěhovalce, ta Francizka Kellerová jim chce posílat lodě, aby se jim nic nestalo. Ano, lodě ano, ale pokud přistanou v Itálii, hned je poslat zpátky do Afriky,“ završil svůj projev Petr Hannig. Hlubší ekonomickou integraci rozhodně odmítá, spíše by se vrátil k původnímu rozvolnění ekonomik.

Petr Mach, lídr kandidátky Strany svobodných občanů, vnímá jako pozitivní aspekt ekonomické integrace volný společný obchod. Za špatné ale považuje, že EU diktuje sazby DPH, daň z elektřiny, povinnost zavést euro, přichází s různými regulacemi a zákazy. „Výsledkem je, že nejen česká, ale i další evropské ekonomiky stagnují, některé dokonce klesají, nezaměstnanost je vysoká,“ postavil vedle sebe dvě strany mince Petr Mach. Do Evropského parlamentu jde prý Strana svobodných občanů odstraňovat „euronesmysly“.