Český tisk: Vítězem evropských voleb je nevolič

Praha – I politické strany nesou vinu na nízké účasti ve volbách do Evropského parlamentu, shodují se v svých komentářích pondělní české deníky. Podle Lidových novin je mizerná volební účast společným dílem eurohujerů i eurofobů. Mladá fronta DNES píše, že skutečným vítězem voleb je nevolič, a konstatuje, že slábne identifikace Čechů s EU, a naopak sílí skepse. Podle Hospodářských novin voliče ovládl pocit, že ať udělají cokoli, bude to jedno.

K tradičním důvodům lidí pro neúčast ve volbách, jako je vliv počasí nebo znechucení politikou jako takovou, přidává Mladá fronta DNES také nevýraznou volební kampaň nebo nahromadění mnoha voleb v krátkém čase, od říjnových sněmovních po komunální letos na podzim. „Co je to za zastupitelskou demokracii, když nás volbami otravuje každý půlrok?“ ptá se spolu s voličem deník. Upozornil také na nezájem lidí o unijní agendu a její zjednodušování na unifikaci žárovek. Evropský parlament má navíc podle listu mezi lidmi „mizerný kredit“ a mnozí mají pocit, že se v něm ani jinde v centru EU neodehrává nic pro ně důležitého. „Ať už to má jeden euroobčan podloženo racionálně a jiný emocemi, oba přestali chápat smysl tohoto bloku, mají pocit, že pro ně osobně nic neudělal a že chtějí jinou Evropu,“ shrnuje komentář.

Lidové noviny s poukazem na nižší volební účast než před pěti lety konstatují, že osazenstvo čerstvě zvoleného europarlamentu se ocitlo v prekérní situaci: má mnohem větší pravomoci než předešlá garnitura, a přitom ještě menší legitimitu. Europoslanci by tak místo snah měnit Evropu měli reformovat sami sebe. Čeští politici, a to jak podporovatelé, tak kritici EU, by podle deníku měli připustit, že selhali, a budou muset zásadně přehodnotit způsob, jakým evropskou agendu chápou a prezentují voličům.

„Volby vyhrála eurochandra, neochota drtivé většiny občanů zaujmout jakýkoli postoj,“ píšou Hospodářské noviny. Podle komentáře za to mohou i české politické strany, které se ani moc nesnaží zakrývat, že evropské volby jsou pro ně prostředkem domácí politiky s příjemným finančním bonusem. Tento typ ignorantsko-prospěchářského postoje vůči Unii zvolna vyrostl z prostředí, které primárně vytvářel Václav Klaus a jeho okolí, podotkl deník. „Brusel se stal opět cizinou, z bruselských voleb cizí volby,“ konstatuje a dodává, že taková lhostejnost je pro demokracii zhoubná. S jejím odstraňováním by se podle deníku mělo začít tam, kde má kořeny, tedy v nejvyšší politice.