Kulturní dědictví za třetinu miliardy: Německo koupilo Humboldtovy deníky

Berlín – Jedna z nejdražších a nejvýznamnějších knih historie změnila majitele. V přepočtu za 330 milionů korun koupily německé úřady cestopisné deníky Alexandra von Humboldta. Zakladatel moderní německé vědy v nich zaznamenal nebezpečnou pětiletou cestu po Americe, která mu vynesla celosvětovou slávu.

V brašně člověka, kterému se už za života říkalo kníže vědy, druhý Kolumbus nebo nový Aristoteles, překonaly deníky oceány, džungle i velehory. Spletitou cestu absolvovaly i po smrti svého autora. Do roku 1945 byly majetkem jeho potomků, po válce se jich zmocnila Rudá armáda a byly převezeny do Ruska. Moskva je ale vrátila spřízněnému komunistickému režimu v NDR a po sjednocení Německa deníky v roce 2005 zrestituoval Humboldtův potomek Ulrich von Heinz. Částku, kterou za ně dostal, slíbil investovat do opravy bývalého sídla slavného vědce.

Skoro čtyři tisíce stran Humboldtových cestovních deníků jsou jedním ze základů evropské vědy, ale také záznamem o nepřetržitém pětiletém dobrodružství člověka, který se kvůli poznání rozhodl riskovat život. Berlín za ně zaplatil astronomických 12 milionů eur.

Humboldt vyrazil na cestu po Americe rok před koncem 18. století. Ještě o 200 let později se z románu Vyměřování světa, inspirovaného jeho deníky, stal milionový bestseller a dočkal se i zfilmování. Není divu: Humboldt pronikal do neznámých končin, přespával u lidojedů a testoval na sobě nebezpečné látky. Neváhal se napít ani smrtelného jedu kurare a vystoupil na Chimborazo, které bylo tehdy považováno za nejvyšší horu světa. Po výstupu nad 6 000 metrů, s holí jako jediným vybavením, popsal jako první výškovou nemoc. „Nutkání zvracet, spojené s malátností, bylo horší než obtížné dýchání. Krváceli jsme z dásní a ze rtů,“ píše.

Spousta lidí si myslela, že v Jižní Americe zahynul nebo že ho někdo zavraždil, ale on se najednou objevil v New Yorku, kde mu připravili pompézní přivítání, říká Jutta Weberová z Berlínské státní knihovny.

Berlínský rodák, přírodovědec a cestovatel Alexander von Humboldt měl velké vědomosti v řadě oborů (fyzice, chemii, geologii, mineralogii, vulkanologii, botanice, zoologii, klimatologii, oceánografii, astronomii, hospodářské geografii, etnologii nebo demografii) a u svých současníků požíval neuvěřitelné úcty a vážnosti. Jeho přítel a další německý velikán Johann Wolfgang von Goethe o něm s obdivem prohlásil: „Co se týče živých znalostí, nemá sobě rovného. Stejně tak jeho mnohostrannost, kterou jsem nikdy předtím neviděl.“

Von Humboldt byl zakladatelem řady nových vědních oborů, například klimatologie. Podnikl dvě velké výzkumné výpravy. První absolvoval v letech 1799 až 1804 právě do Latinské Ameriky, druhou v roce 1829 do nejvýchodnějších oblastí Ruska. Během těchto expedic zkoumal veškerou živou a neživou přírodu, sbíral údaje a pečlivě si zakresloval a evidoval všechno, co spatřil, slyšel nebo co mu vyprávěli. Jeho stěžejním dílem je pětisvazkový Kosmos, ve kterém shrnul celý materiální svět od kosmického prostoru a hvězd až po mechy obrůstající žulovou skálu.