Boj s korupcí po čínsku: neunikne tygr ani moucha

Peking – Čínská komunistická strana vyloučila ze svých řad kvůli korupci čtyři vysoce postavené činitele, včetně bývalého místopředsedy Ústřední vojenské komise Sü Cchaj-choua. Jeho zatčení je součástí širšího tažení prezidenta Si Ťin-pchinga, který se nechal slyšet, že protikorupčním sítem už nepropadne „tygr ani moucha“.

Podle agentury Reuters se vlivný generál Sü zapletl do jednoho z největších korupčních skandálů za posledních téměř deset let. Za povyšování a různé laskavosti bral peníze i nemovitosti. O tom, že se o něj vyšetřovatelé zajímají, se spekulovalo několik měsíců.

Sü v roce 2012 opustil všemocné stranické politbyro, loni pak odešel z vedení vojenské komise. Jak uvedla agentura Nová Čína, už několik měsíců je držen v domácím vězení a nyní bude postaven před vojenský soud.

Dalším vyloučeným, oficiálně pro porušení stranické disciplíny, je bývalý viceprezident státní ropné společnosti CNPC a bývalý poslanec Wang Jung-čchun. Stranu byli nuceni opustit také bývalý náměstek ministra veřejné bezpečnosti Li Tung-šeng a někdejší šéf státního regulačního úřadu Ťiang Ťie-min.

Obyčejní Číňané na boj s korupcí slyší

Nový prezident Si Ťin-pching se rozhodl v prvním roce svého funkčního období rozjet zátah proti korupci a plýtvání státními penězi. Hned po nástupu zakázal oficiální výstřednosti – večírky a novoroční dárky pro státní zaměstnance. Tím si získal sympatie široké veřejnosti. Snad každý Číňan se totiž někdy setkal s tím, že musel dát státnímu zaměstnanci dárek, aby dostal dítě do školy nebo sehnal doktora.

Prezident Si také slíbil, že se zaměří na úředníky na všech úrovních, tedy i na těch vyšších. Slíbil, že boji s korupcí napříště neuteče tygr ani moucha. A pozorovatelé se shodují, že protikorupční tažení se osob na tak vysokých postech dosud nikdy nedotklo. Například generál Sü je nejvyšším představitelem armády zatčeným od dob kulturní revoluce.

Si Ťin-pching

Zdroj: ČTK/ITAR-TASS
Autor: Krasilnikov Stanislav

Zpravodajka ČT v Pekingu Barbora Šámalová nicméně upozorňuje, že mezi čínskými politiky se možná schyluje k větším manévrům. A že protikorupční kampaň má také postranní úmysly – boj o moc, při němž jeden klan odstraňuje druhý, aby mohl brát zase někdo jiný.

Boj s korupcí by byl daleko přesvědčivější, kdyby čínská vláda přijala jasné zákony a kdyby politické špičky musely zveřejňovat výši majetku. Nic takového se ovšem neděje, právě naopak. Ti, kdo volají po větší transparentnosti, končí ve vězení, dodává Šámalová.