Damašek – Radikálové z militantního hnutí Islámský stát dobyli významné plynové pole Šaar v centrální části Sýrie. Během celodenních bojů zabili přes 100 vojáků, strážců a zaměstnanců plynového naleziště. Vláda v Damašku ztrátu ložisek nekomentovala.
Islámský stát se rozpíná. Radikálové dobyli syrské plynové pole
Ozbrojenci napadli naleziště plynu u města Palmýra včera ráno, mělo se jednat o obrovský útok z několika směrů. Kromě ostrahy zabili i civilní zaměstnance a inženýry. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v Sýrii monitoruje z Londýna, uvedla, že šlo o jednu z nejúspěšnějších operací islamistů proti vládě prezidenta Bašára Asada. Vláda v Damašku ani místní úřady zatím situaci nijak nekomentovaly.
Sunnitští povstalci z organizace Islámský stát ovládli před pár dny i strategické město Dajr az-Zaur na východě Sýrie. Pod kontrolou tak mají asi 95 procent stejnojmenné provincie bohaté na ropná naleziště. Již na počátku tohoto měsíce převzali kontrolu nad největším syrským ropným polem Al-Umar.
Radikální islamisté chtějí ovládnout celou červeně vyznačenou oblast
Na obsazených územích se radikálové snaží důsledně budovat administrativu a oblast spravovat jako stát, zprovoznili tedy činnost policie, soudů, a dokonce i začali obchodovat s ropou, kterou získávají z obsazených ropných polí.
Prosazují také přísné islámské právo šaría a už se objevily případy, zejména v jejich baště v severosyrském městě Rakka, kdy byly zlodějům useknuty na veřejnosti za trest ruce či rovnou došlo k veřejným popravám. Ozbrojenci zde rovněž zakázali hudbu a donutili ženy, aby se zahalovaly. Nedávno zde vůbec poprvé údajně došlo dokonce k ukamenování třicetileté ženy za cizoložství, uvedli syrští opoziční aktivisté.
SYRSKÁ KRIZE začala v březnu 2011 občanskými protesty proti vládě prezidenta Asada. Násilné potlačení prvních demonstrací pak vedlo k ozbrojenému povstání, které přerostlo v občanskou válku s nejméně 170 000 oběťmi. Krveprolití vyhnalo z domovů více než tři miliony lidí. Většina z nich žije v uprchlických táborech v sousedních zemích, tedy v Libanonu, Jordánsku, Iráku a Turecku.