Assange je na rozdíl od Snowdena v podstatě ve vězení

Moskva/Londýn – Bývalému analytikovi a konzultantovi americké Národní agentury pro bezpečnost Edwardu Snowdenovi dnes končí dočasný azyl v Rusku. Už dřív ale podal oficiální žádost o jeho roční prodloužení. Jak vypadá život v azylu a kdo o něj může požádat? A jak se vyvíjí případ Juliana Assange, který už dva roky pobývá na ekvádorské ambasádě v Londýně? O tom mluví Kateřina Stehlíková z odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

Bývalý zaměstnanec americké Národní agentury pro bezpečnost Edward Snowden předal loni v létě médiím informace o tom, že agentura sleduje elektronickou a telefonickou komunikaci osob a státníků po celém světě. Zjištění vyvolalo pobouření v USA i v zahraničí. Snowden byl obviněn ze špionáže a krádeže dokumentů, v USA mu hrozí mnohaleté vězení. 

Jaký život pan Snowden v Rusku asi vede? „Azyl jako takový zahrnuje ochranu po celém území státu. Neznamená to, že musíte být uzavřen v diplomatických prostorách nebo se zdržovat na konkrétním omezeném prostoru. Co se týče Česka, tak naši azylanti mohou využít jak pobytu v hromadných integračních azylových střediscích, tak mohou bydlet kdekoliv jinde na privátní adrese. Bohužel nevíme, v jakém režimu žije Edward Snowden,“ uvedla Kateřina Stehlíková z odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. 

Důvody pro azyl stanovila už v roce 1951 Ženevská konvence o uprchlících v reakci na druhou světovou válku. Podle ní mají na udělení azylu právo lidé, kteří ze své země utíkají z důvodu politického, rasového, etnického, případně náboženského pronásledování. „Každý případ se posuzuje individuálně. Azyl se uděluje v případě, že jde člověku o život, svobodu, nebo není zajištěno právo na spravedlivý soudní proces,“ přiblížila Stehlíková.


Edward Snowden už požádal o azyl v Brazílii. „Azylant je stále občanem své země, Snowden tedy není občanem Ruské federace. Pravděpodobně dostane speciální doklad pro uprchlíky, který se vydává na základě Ženevské konvence a který je přijímán ve všech státech, které tu konvenci podepsaly. Nový stát vždy znovu posuzuje, zda uprchlíku azyl udělí, tím pádem by se Snowden vzdal ruského azylu,“ popisuje Stehlíková. 

Stehlíková: Situace Assange je velice nezáviděníhodná, je v podstatě ve vězení

Druhým mediálně známým případem je Julian Assange, který už dva roky pobývá na ekvádorské  ambasádě v Londýně. Od té doby budovu neopustil. „Situace pana Assange je velice nezáviděníhodná, je to v podstatě takové vězení na větším prostoru. Dokud se nedohodnou ekvádorské a britské úřady o jeho odjezdu do Ekvádoru, tak ta situace nemá řešení, protože jeho ochrana platí pouze na území ekvádorské ambasády. V Česku například není možné požádat na některém zastupitelském úřadě o azyl mimo republiku,“ uvedla Stehlíková.

Assangeovi hrozí ve Švédsku trestní stíhání pro podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování. On sám to označuje za záminku, aby mohl být vydán do Spojených států, kde má čelit obvinění kvůli tomu, že na svém serveru WikiLeaks v roce 2010 zveřejnil statisíce utajených amerických vojenských zpráv a diplomatických depeší. Dokumenty získal od amerického vojáka Bradleyho Manninga, který byl loni odsouzen do vězení na 35 let. 

Na ekvádorském velvyslanectví je Australan od 19. června 2012 a od té doby budovu neopustil. Čtyřiadvacetihodinový policejní kordon kolem objektu už britskou vládu přišel na 200 milionů korun. Vyjít byť jen za plot ambasády by pro Assange znamenalo okamžité zatčení.

Kateřina Stehlíková z odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra: 

„V rámci Česka rozhoduje o udělení azylu ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky. Rozhoduje se ve správním řízení, bez ohledu na to, zda se jedná o VIP osobu, či nikoliv. Pokud osoba splňuje podmínky, které stanovila Ženevská úmluva, musíme mu azyl udělit, bez ohledu na to, zda to následně způsobí nějaké diplomatické přestřelky. Úmluva musí mít vždycky přednost.“


Počet žádostí o azyl v ČR se snižuje díky jednodušším vízům

Počet žádostí o azyl v ČR se snižuje. V roce 1993 dostalo Česko přes dva tisíce žádostí, v roce 2012 jen kolem sedmi set. „Letos to bude opět trochu větší číslo v souvislosti se situací na Ukrajině a v dalších zemích. Institut azylu je napojen na situaci ve světě,“ popsala Stehlíková. Podle ní ale za snížení žádostí o azyl může zjednodušení systému standardních typů pobytových oprávnění.

„Mnoho osob, které dříve využívaly žádost o azyl pouze k legalizaci svého pobytu, nyní využívá pracovních víz, studijních víz nebo pobytu za účelem sloučení rodiny. Pravidla se zjednodušila a je tam větší šance na úspěch,“ řekla Stehlíková. Po udělení azylu osoba získává trvalý pobyt na území České republiky.