Nový irácký premiér vyhlásil válku Islámskému státu

Bagdád - Šéf americké diplomacie John Kerry označil schválení nové irácké vlády za velký milník pro dění v regionu. V čele nového kabinetu stane Hajdar Abádí. Ve své nástupnické řeči mimo jiné ujistil, že bude bojovat proti radikálům z Islámského státu (IS). USA mu již slíbily pomoc. Iráčany nově vyzbrojí Británie - pošle těžké kulomety a munici.

Video Nový irácký premiér chce bojovat s Islámským státem
video

Nový irácký premiér chce bojovat s Islámským státem

Pro vládu premiéra Hajdara Abádího hlasovalo 177 z 289 přítomných poslanců. Část sunnitských zákonodárců na protest odešla ze sálu. Přítomní byli naopak Kurdové, kterým předseda vlády slíbil řešení problémů autonomního Kurdistánu. V nástupní řeči také vyhlásil boj Islámskému státu. „Slibujeme, že omezíme přísun zbraní do země a zakážeme všechny ozbrojené skupiny, které nejsou pod kontrolou iráckého státu,“ konstatoval nový premiér. 

V nové vládě budou i sunnité. „To je nesmírně důležitý faktor. Mluví se o tom, že bleskový úspěch extremistů z IS se opírá především o nespokojenost sunnitů jako bývalé vládní dominantní moci, byť menšinové za Saddáma Husajna, která po jeho svržení byla takřka odstavena od síly. Mezi jednotlivými stoupenci IS jsou také nacionalisté a bývalí členové rozpuštěné vládní strany Baas,“ konstatoval zpravodaj ČT Jakub Szántó.


Svou pomoc v boji proti IS Bagdádu znovu slíbili Američané. Ministr zahraničí vyjádřil naději, že nová vláda spojí rozhádané irácké frakce a komunity. „Spojené státy stojí po boku Iráčanů ve chvíli, kdy se snaží překonat dlouholeté politické a ekonomické křivdy, které až příliš dlouho rozdělovaly jejich zemi. Dnes má Irák vládu národní jednoty,“ myslí si Kerry. 

Podle Jakuba Szántó už zaútočili Američané na pozice IS asi 130krát. „Jde o taktický i psychologický účinek. Podel dostupných informací nemají islamisté žádné účinné protiletadlové střely,“ uvedl zpravodaj.

Americký ministr zahraničí John Kerry
Zdroj: ČTK/AP/Susan Walsh

USA předložily Radě bezpečnosti rezoluci, podle níž by byl nábor radikálů považován za trestný čin. Smyslem je zabránit občanům, kteří sympatizují se skupinami, jako je IS, odjíždět na Blízký východ a zapojovat se tam do bojů.

Rezoluce konkrétně požaduje, aby členské země případně upravily svůj systém tak, aby bylo možné trestně stíhat osoby, jež budou cestovat do ciziny, shromažďovat peníze nebo posílat do ciziny jiné osoby za účelem „přípravy nebo účasti na teroristických činech anebo účasti na teroristickém výcviku“. Země mají s použitím zákonů týkajících se lidských práv a práv pro uprchlíky zabránit „náboru, organizaci, převozu a vyzbrojování zahraničních bojovníků“.

Zahraničních bojovníků je na Blízkém východě nejvíc od vzniku al-Káidy  

Podle odhadů znalců se připojilo k radikálům v Sýrii a Iráku na 12 tisíc občanů ze 74 států. Jedná se o vůbec největší nábor zahraničních bojovníků od afghánské války v 80. letech. Právě za tohoto konfliktu vznikla teroristická síť al-Káida, upozornil Peter Neumann, který se touto otázkou zabývá v londýnském mezinárodním středisku pro studium radikalizace a politického násilí. 

Jen během včerejška zahynulo po útoku radikálů 17 lidí. Dalších víc než 50 je zraněných. Kvůli postupu islamistů je aktuálně na útěku přes 1,5 milionu Iráčanů. Na nutnosti bojovat proti extremistům se shodla i Liga arabských států (LAS).