Londýn - Britský parlament schválil letecké údery Británie proti extremistům Islámského státu (IS) v Iráku. Návrh premiéra Davida Camerona prošel u zákonodárců hladce, pro byli zástupci vládních i opozičních stran. Podle Camerona bude třeba útočit několik let, ministr obrany Michael Fallon soudí, že bombardování potrvá dva až tři roky. Londýn se zatím chystá vyslat do boje šest bojových letounů Tornado.
Schváleno: Do boje proti Islámskému státu jdou i Britové
Londýn patří k nejbližším spojencům Washingtonu, a přestože Američané zahájili leteckou operaci již před několika týdny, Británie dosud stojí stranou. Cameron ve čtvrtek oznámil, že by se jeho země do akce v Iráku měla zapojit, protože to je v jejím zájmu. Již minulý týden se připojila k úderům Francie. Dnes oznámilo svou účast na irácké akci také Dánsko a Belgie, které se chystají vyslat sedm, respektive šest letounů.
„Existuje nějaká hrozba pro britské obyvatele? Odpověď je ano,“ řekl před poslanci Cameron v narážce na útoky islamistů na občany zemí, které bojují proti IS. Je ale přesvědčen, že hrozba vůči Britům by byla ještě větší, kdyby se u břehů Středomoří a hranic člena NATO ponechala organizace Islámský stát, která prohlásila, že hodlá útočit na Británii a její občany.
Jeho výzvu při hlasování podpořilo 524 poslanců, proti se postavilo 43. K hladkému schválení přispělo i to, že se za návrh před hlasováním postavila řada vlivných poslanců včetně šéfa opozičních labouristů Eda Milibanda. „Bude to mise, která nezabere měsíce, ale roky. Přesto si myslím, že se na tento krok musíme připravit. Tuto kampaň bude charakterizovat trpělivost a vytrvalost,“ prohlásil Cameron. Opět ujistil, že Irák nebudou nyní okupovat žádné britské ani jiné západní síly.
GALERIE
videogallery_473821
Ministr zahraničí Philip Hammond krátce před zahájením mimořádného zasedání zákonodárců řekl, že počítá pro údery v Iráku se šesti bombardovacími stíhačkami Tornado, které jsou na základně na Kypru. Stroje vybavené laserově naváděnými bombami a raketami uskutečňují ve své oblasti hlídkové lety a mohou se rychle zapojit do bojů v Iráku. Ministr dodal, že v případě potřeby se počet letounů zvýší. Při britsko-francouzském bombardování v Libyi v roce 2011 nasadil Londýn 18 strojů.
Navzdory tomu, že šest britských letounů, které se do bojů zapojí ze základny na Kypru, nepředstavuje nijak výraznou bojovou sílu, má britská účast podle analytiků velký vojenský i politický význam.
Nálety na pozice islamistů
Po dvou stovkách leteckých úderů proti pozicím Islámského státu v Iráku zahájily Spojené státy s arabskými spojenci v noci na úterý i nálety na cíle v Sýrii. Útoky se zaměřují na štáby islamistických milicí, jejich ukořistěnou výzbroj, techniku i ropnou infrastrukturu. Terčem náletů je i dosud málo známá odnož al-Káidy zvaná Chorásán, která údajně plánovala teroristické útoky v západní Evropě. Při útocích zahynulo údajně několik desítek radikálů a několik civilistů, nicméně se nezdá být pravděpodobné, že mezi oběťmi je některý z velitelů džihádistů. „Tento týden byl důležitý pro Ameriku i pro celou koalici. Začali jsme s nálety v Sýrii, společně s Francií jsme pak podnikly přes 200 leteckých úderů v Iráku proti pozicím extremistů z Islámského státu. S arabskými partnery jsme pak zaútočili celkem 43krát v Sýrii,“ prohlásil dnes americký ministr obrany Chuck Hagel.
K úderům v Iráku se připojila Francie a účast oznámila i Velká Británie, Dánsko, Nizozemsko a Belgie. Na útocích v Sýrii se vedle USA podílí Jordánsko, Bahrajn, Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty. Za jedinou noc v Sýrii prý spojenci vypálí tolik bomb a střel, jako za několik týdnů úderů v Iráku celkem; každý den náletů stojí americkou armádu 10 milionů dolarů.