Španělský ústavní soud pozastavil nezávazné katalánské referendum

Madrid - Španělská vláda oficiálně požádala Ústavní soud, aby prohlásil referendum o nezávislosti Katalánska za nezákonné. Soud dnes v tomto směru vynesl verdikt, který konání referenda pozastavuje. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že musí zvážit, zda toto hlasování neporušuje španělskou ústavu. Jak posléze uvedla mluvčí soudu, úřad si nyní vzal čas na rozmyšlenou, aby se zabýval argumenty vlády a vydal konečné rozhodnutí. Podle agentury AP mluvčí dodala, že na rozhodnutí se může čekat měsíce nebo roky. Katalánští představitelé naplánovali referendum na 9. listopadu a v prvních reakcích na verdikt dali najevo, že v úsilí o prosazení hlasování nehodlají polevit.

Soud tak reagoval na dnešní žádost ústřední vlády v Madridu, která, jak prohlásil premiér Mariano Rajoy, chce, aby soud označil referendum za nezákonné. „Ani předmět, ani proces hlasování nejsou v souladu se (španělskou) ústavou,“ uvedl konzervativní premiér Rajoy. Vláda podle něj měla povinnost podat žalobu v zájmu všech Španělů, včetně Katalánců.

„Nic a nikdo nemůže rozbít svrchovanost španělského státu,“ dodal Rajoy. O osudu země může podle něj rozhodovat jen veškerý španělský lid a nikoli „jen jedna jeho část“. Vypsání referenda označil za „demagogické“ a „nedemokratické“.
 
Premiér věří, že ústavní soud referendum zakáže. Stejně jako parlament totiž už letos chystané referendum označil za nezákonné. Katalánský parlament proto změnil taktiku a vyhlásil zákon o všelidovém hlasování, které jako referendum vypadá, ale jehož výsledek není na Španělsku právně vymahatelný.

Předseda autonomní vlády Artur Mas uvedl, že by premiér „neměl ústavu zneužívat k tomu, aby Katalánce umlčel“.

Volání po nezávislosti sílí mezi 7,5 milionu Katalánců od roku 2010, kdy Ústavní soud upravil podmínky autonomie Katalánska, kromě jiného odstranil uznání katalánského „národa“. Když Madrid v roce 2012 navíc zamítl přiznat Katalánsku více autonomie ve výběru a správě daní, rozhodl se Mas uspořádat referendum.


Katalánský plebiscit, který má dopomoci ekonomicky významnému regionu s vlastním jazykem a kulturou k politické i hospodářské nezávislosti na Madridu, rozvířilo v zemi debatu, zda reformovat ústavu z roku 1978 a poskytnout 17 španělským regionům větší míru autonomie.