Zbraně pro Ukrajinu? Polsko ve fázi příprav, Česko nic nepošle

Berlín/Praha – Evropské země musí poslat Ukrajině i zbraně, jinak se Rusko zmocní celé země. V rozhovoru pro německý deník Rheinische Post to uvedl bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Dodávky zbraní pro Kyjev intenzivně připravuje Polsko. České televizi to navzdory oficiálnímu mlčení politiků ve Varšavě potvrdili vojenští analytici. Česko se ale k takovému kroku nechystá, zdůraznil dnes premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dodávka vojenského materiálu by podle něj mohla situaci vyhrotit.

Bývalý šéf české diplomacie doufá, že se některá z evropských zemí ke zbraňové pomoci odhodlá. „Zároveň lituji, že má vlastní země k tomu není připravena. Obávám se, že tohoto nedostatku rozhodnosti budeme jednou trpce litovat,“ uvedl Schwarzenberg. 

Ukrajinský prezident Petro Porošenko začátkem září prohlásil, že se Kyjev dohodl „s řadou zemí NATO“ na přímých dodávkách moderních zbraní. Stejnou informaci uvedl i prezidentův poradce. Zbraně a vojenské experty podle něj pošle celkem pět států. Zástupci Polska, USA, Norska a Itálie to ale tehdy popřeli. Francie odmítla celou věc komentovat (čtěte víc).

Zbraně z Polska prý nebudou zadarmo

Důkazů o tom, že dodávku zbraní připravuje Varšava, přitom postupně přibývá. „Zdroj z polské delegace nám potvrdil, že k dohodě došlo a Polsko se zavázalo Ukrajině zbraně dodat,“ podotkla novinářka Olga Wasilewská z týdeníku Wprost. Také polský vojenský analytik Wojciech Luczak potvrzuje, že Varšava zbrojní pomoc Ukrajině připravuje. Nabízí ale prodej, ne vojenské dary. A čeká, až si Kyjev ujasní, co vlastně chce. „Ukrajinci potřebují všechno. Podle mě ale nejvíc v danou chvíli potřebují pořádek, reorganizaci a vytvoření jasné obranné politiky,“ míní Luczak.

Karel Schwarzenberg o pomoci Kyjevu

„Musíme Ukrajině pomoci i zbraněmi. Jinak nemá proti výborně vybaveným a vycvičeným ruským jednotkám šanci a (ruský prezident Vladimir) Putin Ukrajinu kus po kuse sežere.“  


Podle českého premiéra se příměří mezi ukrajinskými silami a povstalci v zásadě daří dodržovat. Vláda chce zaujmout stejný postoj, jako má například Německo, které munici do země neposílá. „Já bych dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu, který by mohl být použit pro eventuální bojové akce, v této fázi považoval za prvek eskalace. Myslím si, že by to z naší strany nebylo rozumné,“ podotkl Sobotka. 

Podle Schwarzenberga zřejmě řada Němců nechápe závažnost situace a doufají, že jde o nedorozumění. „Přemýšlejí o výhodách hospodářské spolupráce s Ruskem a zavírají oči před realitou,“ myslí si bývalý ministr zahraničí.

Sankce stále platí, podle Schwarzenberga jsou nedostatečné

Unijní diplomaté včera rozhodli, že EU v této chvíli podobu protiruských sankcí měnit nebude. Na Ukrajině je podle nich vidět určitý pokrok a příměří je v zásadě funkční. Zatím ale nezačal politický proces vedoucí k řešení situace. Česko si v minulé vlně hospodářských restrikcí prosadilo v Bruselu připomínky (více zde). 

  • Vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek: „Pan prezident Porošenko nám jasně řekl, že preferují (Kyjev) sankce proti Ruské federaci, nikoli válečné řešení.“ 

Podle Schwarzenberga ovšem nejsou unijní opatření dostatečná. Navíc přišly pozdě. „Měli jsme přijmout tvrdé sankce ihned po obsazení Krymu. Otálení EU posílilo v Putinovi víru, že může pokračovat v tom, co dělá,“ konstatoval opoziční politik. „Musíme výrazně utáhnout šrouby, zejména v oblasti finančních sankcí je ještě dost prostoru. Samozřejmě nás to bude něco stát, ale když nebudeme dělat nic, budou náklady ještě mnohem větší,“ dodal.  

Podle Schwarzenberga se šéf Kremlu Vladimir Putin snaží obnovit někdejší Sovětský svaz, i když pod jiným jménem a s jinou vůdčí ideologií. „Na Ukrajině mu jde o získání území, ale především o to, aby boje pokračovaly, což by sousední zemi dlouhodobě destabilizovalo. Tím si Moskva zajistí svůj vliv,“ uvedl Schwarzenberg. Putin se podle něj stal obětí své vlastní imperiální propagandy. „V okamžiku, kdy mu necháme část lupu, aby si mohl zachovat tvář, tak jsme prohráli,“ dodal exministr v rozhovoru pro Rheinische Post. 

Kyjev a proruští separatisté uzavřeli příměří 5. září. Zatím stále platí, je ale často porušováno. V Doněcku se například bojuje o letiště. Až šestnáct lidí prý dnes přišlo v Doněcku o život při minometné palbě.