Madrid – Otázka, jak se nakazila ebolou první žena na evropském kontinentu, nedá španělským úřadům spát. Zdravotní sestra ebolu zřejmě dostala od nemocného misionáře, kterého ošetřovala. Podle dostupných informací ale na sobě při ošetřování měla ochranný oděv. Někteří zdravotníci ale španělskému listu El País sdělili, že v tomto případě nedostačoval. Zástupce ředitele nemocnice to následně popřel. Další dvě osoby skončily v Madridu v karanténě. Podle Světové zdravotnické organizace je nevyhnutelné, že se v Evropě objeví další případy. Západ kontinentu je na to ale dobře připravený a riziko je stále velmi nízké.
Ebola ve Španělsku – Další dvě osoby v karanténě
GALERIE
videogallery_476199
Nakažená zdravotní sestra údajně pomáhala pečovat o oba španělské duchovní, kteří si onemocnění přivezli ze Sierry Leone a Libérie a ve Španělsku mu podlehli. Pacientka nyní leží v madridské nemocnici Carlose III.
Manžel zdravotnice musel do karantény
Úřady ujišťují, že provádějí všechny potřebné kontroly. Ty se týkají zejména desítek zdravotníků, kteří se sestrou pracovali a pohybovali se v okolí nemocného misionáře. V karanténě zároveň skončil manžel nemocné ženy. „Testujeme všechny lidi, se kterými se dostala do kontaktu. Musíme zjistit, jaký typ kontaktu to byl, zda byla dodržena všechna bezpečnostní opatření jako třeba měření teploty dvakrát denně po 21 dní,“ konstatoval vedoucí základní zdravotní péče Antonio Alemany.
Gustavo Monge, zpravodaj EFE v Praze
„Je vidět, že protokol selhal. Je třeba to vyšetřit a zjistit, kde byl ten zakopaný pes. Zdravotníci mají strach, vyčítají vládě, že nemají pořádný ochranný oděv. Nevědí, kdy k nákaze došlo. Zdravotní sestra začala mít příznaky na dovolené, možná přišla do styku s mnohem více lidmi. Pod dozorem je už teď asi 60 lidí.“
Ebola ve Španělsku
Jak se žena nakazila, zůstává tak trochu záhadou. Podle BBC sestra vešla do pokoje jednoho z misionářů Garcíi Vieja několikrát – když o něho pečovala a když dezinfikovala místnost poté, co zemřel. V obou případech na sobě měla ochranný oděv. Podle Alemanyho nejsou žádné informace o tom, že by žena byla vystavena riziku.
Byla ochrana skutečně dostačující?
Někteří zdravotníci nicméně listu El País prozradili, že při léčbě misionářů nebyly použity potřebné ochranné pomůcky jako vodotěsný oblek a dýchací přístroj, které jsou nutné v případě 4. stupně biologického rizika. Sestra na sobě prý měla jen kombinézu a rukavice z latexu. Zástupkyně ředitele Yolanda Fuentesová se ale ohradila. "Oděvy jsou dobře přizpůsobeny protokolu a bezpečnostním opatřením spojeným s tímto onemocněním," prohlásila.
Roli mohla hrát i chyba jednotlivce. „Musíte se potom speciálním způsobem dekontaminovat, svléci se z ochranných pomůcek. Já si představuju, že k tomu nejspíš došlo v této fázi,“ míní infekcionista Ladislav Machala.
Profesor John Sydney Oxford, virolog z Londýnské univerzity
„Šokuje mě, že se nakazila přímo v nemocnici. Ale to ještě neznamená, že virus je tady zakořeněný. Myslím, že pořád zůstává zakořeněný v Africe a bude se jen objevovat pár případů, kdy se rozšíří do dalších zemí.“
Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly je podobná situace velmi neobvyklá. Podle něj jde o chybu systému. „Kritéria jsou nastavena tak, že pokud se dostane první případ mimo Afriku, tak se zpřísní. V tuto chvíli vidíme, že šíření eboly je možné, takže musíme adekvátně reagovat. Toto je bohužel nešťastná situace, protože tady nebyl předpokládán jakýkoliv přenos. Tento transport (misionářů) byl organizován a je nešťastné, že k nákaze došlo,“ konstatoval.
Zaměstnanci nemocnice si stěžují na nedostatek informací. „Nevíme, jak se nákaza šíří. Nevíme, jestli se šíří vzduchem, slinami nebo jak. Bojím se, protože jsem zrovna nastydlá,“ poznamenala administrativní pracovnice Elvira. „Všechny nás překvapilo, že se to může stát i přes veškerá bezpečnostní opatření,“ podotkla učitelka Estela.
Nemocného muže z Libérie pustila americká nemocnice nejdřív domů
První případ eboly řeší také Spojené státy. Thomas Duncan přiletěl 20. září do amerického Dallasu z Libérie běžnou linkou přes Brusel a Washington. Deset dní nato u něj byla potvrzena ebola. Mezitím přišel do kontaktu údajně asi s 80 lidmi. Z dallaské nemocnice ho totiž nejdříve pustili domů, přestože tam přišel už 26. září s horečkou, bolestmi břicha a informací, že se vrátil ze západní Afriky.
Strach z eboly v USA
Omezení letecké dopravy - zatím s otazníkem
Epidemiologové varují, že při současné frekvenci leteckých spojů se ebola do 24. října objeví na 75 procent ve Francii a na 50 procent v Británii. „Riziko je skutečně velmi vysoké, pokud nebude uzavřen letecký prostor (nad západní Afrikou). Na jedné straně by se muselo vyřešit zásobování této oblasti, na druhou stranu pokud skutečně bude docházet k tomu, že leteckou dopravou bude tato nákaza zavlékána do dalších zemí, budeme to muset zvážit,“ upozornil Prymula s tím, že podle něj to nakonec bude nutností, protože pouhé měření teploty a údaje o tom, zda byl dotyčný v postižených zemích Afriky, lze považovat za nedostačující opatření.
- Regionální ředitelka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Zsuzsanna Jakabová: "Velmi pravděpodobně v budoucnosti dojde k podobným případům, jako je ten ve Španělsku. Je to poměrně nevyhnutelné … vzhledem k rozsáhlému cestování z Evropy do postižených zemí i naopak."
Šéf Bílého domu Barack Obama už oznámil plán zvýšit kontroly na letištích pro všechny, kdo do Spojených států poletí. Londýn cestující z Afriky na speciální kontroly posílat nechce. Podle Public Health England to nedoporučuje Světová zdravotnická organizace s tím, že by to znamenalo screening obrovského množství lidí, u nichž je riziko velmi nízké. Pokud by se nemoc přeci jen v zemi objevila, pacient by byl okamžitě izolován a následovala by nutná bezpečnostní opatření.
V současné době se spekuluje také o tom, jestli virus nezmutuje a nezačne se přenášet i vzduchem. „Nic takového bych nechtěl potvrzovat, nicméně mutace se mohou objevit, protože čím víc bude nakažených, tím víc bude docházet k přirozeným mutacím. A může vzniknout taková, která bude nebezpečná,“ řekl Prymula v rozhovoru pro ČT24.
V Ugandě se objevil nebezpečný virus marburg
V Ugandě se mezitím po letech objevil virus marburg, který je ebole velmi podobný. Nákaze už prý podlehl třicetiletý zdravotník, dalších 80 lidí umístili lékaři do karantény. Virus se poprvé objevil v laboratoři u německého Marburgu, kam se dostal v krvi pokusných opic právě z Afriky. Proti marburgu neexistuje vakcína. Podle Prymuly je naprostá náhoda, že se virus objevil právě v době, kdy v afrických zemích řádí ebola.
Ebola ve zkratce
- Ebola (též krvácivá horečka) je jednou z nejobávanějších chorob na světě. Je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent. U současné epidemie eboly činí zatím průměrná úmrtnost asi 50 procent.
- Neexistuje na ni lék ani vakcína, přestože se některé testují. Jedním z léků, jenž vzbuzuje větší naději, je ZMapp, po jehož podání se několik lidí z eboly uzdravilo, není ale potvrzeno, zda to bylo díky němu.
- Nynější epidemie vypukla loni v prosinci v Guineji (že jde o ebolu bylo potvrzeno v březnu) a rozšířila se do Sierry Leone, Libérie, Nigérie a Senegalu. Nezávisle na epidemii v západní Africe se ebola (jiná varianta viru) šíří nyní i v Kongu.
- Do Evropy a USA dorazilo již několik nakažených ebolou, většinou šlo o zdravotníky, kteří nemocné v Africe ošetřovali. Několik z nich se v USA a Francii uzdravilo, naopak v madridské nemocnici na ebolu zemřeli dva španělští kněží nakažení v Africe. V pondělí byla potvrzena nákaza u španělské sestry, která předtím v Madridu ošetřovala nemocného kněze.
- Dosud si ebola vyžádala na 3 430 obětí, nakažených je zatím asi 7 470. Nejvíce obětí, přes 2 000, hlásí Libérie, konkrétně její metropole Monrovia. Podle odhadu amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) by v lednu mohlo být v západní Africe až 1,4 milionu lidí nakažených ebolou.
- Nemoc způsobuje virus ebola, nazvaný podle řeky Ebola v Konžské demokratické republice (Kongo; dříve Zair), kde byla tato nemoc v roce 1976 poprvé identifikována. Epidemie tehdy propukla v konžské vesnici Yambuku a v Nzaře v sousedním Súdánu a zemřelo na ni 431 ze 602 nakažených. Nový virus tam objevil tehdy 27letý belgický lékař Peter Piot.
- Diagnostika eboly je obtížná, protože prvotní symptomy mohou připomínat například chřipku. Pacienta sužuje slabost, má teplotu, která záhy rychle stoupá. Častými příznaky jsou zvracení, průjem, vnitřní či i vnější krvácení, pak začínají selhávat orgány, nejprve játra a ledviny.
- Symptomy se mohou objevit dva až 21 dnů po nakažení. Přenáší se krví, sekrety a tělesnými tekutinami nemocného; je třeba se proto vyvarovat například i kontaktu s použitými ručníky. Častými oběťmi jsou zdravotníci ošetřující nemocné, pokud nepoužívají rukavice, masky a ochranné brýle. Člověk může být přenašečem viru někdy až sedm týdnů po uzdravení.
- Přirozenými hostiteli viru ebola jsou netopýři živící se ovocem. V Africe byly zdokumentovány též případy nákazy při kontaktu s uhynulými či nemocnými opicemi, lesními antilopami či dikobrazy.
- Všechny dosavadní epidemie eboly postihly africký kontinent. Nejvíce obětí (431) před tou současnou si vyžádal hned první známý výskyt eboly v roce 1976 (v Kongu a Súdánu); druhý nejvyšší počet lidí (254) zabil virus eboly v roce 1995 rovněž v Kongu, 224 osob jí podlehlo v roce 2000 v Ugandě a zatím poslední větší epidemie eboly postihla v roce 2007 Kongo, kde na ni tehdy zemřelo 187 lidí.