Počínštění Ujgurů Pekingu nevychází

Peking - Čína se dlouhodobě potýká s odporem menšin. Stabilizovat společnost se snaží tak, že rebelující zástupce těchto menšin vytrhne z jejich kultury, pošle tisíce kilometrů od domova a převychová. V rámci „výroby“ lidí oddaných režimu nastupuje ročně do čínských škol 10 tisíc Ujgurů. Zdá se ale, že v tomto případě se záměr vlády míjí účinkem.

Deset tisíc mladých muslimů ze západo-čínské provincie Sin-ťiang každoročně míří na opačnou stranu země do ryze čínských škol. Daleko od svých rodin a přátel by podle komunistické strany měli dosáhnout lepšího vzdělání. „Při výuce těchto studentů se nesoustředíme jen na jejich vzdělávání, ale pěstujeme v nich také vlastenectví,“ konstatoval děkan školy Li Čen-čchung. 

Zákaz modlení a oddělené obědy

Ujgurští žáci dostávají sice na těchto prestižních školách halal pokrmy, určené ryze pro muslimy, jíst je ale musí odděleně od svých čínských spolužáků. Obejít se navíc musí bez pravidelných několikadenních modliteb nebo oslav muslimských svátků. „Musíme je vést přísně. Jsme škola a žádná mešita. Nepovolujeme tady žádné modlitby,“ poznamenal děkan. 

Přísná pravidla a omezování se ale často míjejí účinkem. Než aby se děti na přání Pekingu počínštily, často v sobě vypěstují mnohem silnější národní hrdost. Se vzděláním přichází totiž obvykle rozvoj všech znalostí a uvědomění si své identity. „Politická a ideologická osvěta se tady nepodařila. Studenti, kteří absolvují tyto programy, se po nich cítí být ještě mnohem více Ujgury než předtím,“ konstatoval lektor James Leibold. 

Stovka mrtvých za rok

V neklidné provincii Sin-ťiang mezitím pokračují útoky na čínské úřady, policii a obyvatele. Jen loni v této provincii zemřela více než stovka lidí. Podle Pekingu za násilím stojí teroristé napojení na al-Káidu. Ujguři si ale stěžují, že se jen brání represím a utlačování ze strany komunistického režimu.

Muslimská menšina Ujgurů v Sin-ťiangu si stěžuje na přísné omezení své víry a kultury a na rozpínavost většinového čínského etnika Chanů. Oblast zaujímá šestinu čínského území a je bohatá na ropu a plyn. Peking tvrdí, že do ní investoval miliony a že jedná se všemi etnickými skupinami stejně. Nejhorší nepokoje oblast zažila v červenci 2009. Podle vládních zdrojů tehdy zahynulo 200 lidí, podle Ujgurů ale až dvojnásobek.


Nepokoje v Sin-ťiangu v roce 2009
Zdroj: ČTK
Autor: AP/Eugene Hoshiko