Zpátky na Zemi: Tři kosmonauti se vrátili z vesmírné stanice ISS

Astana – Trojice členů posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), Rus Maxim Surajev, Američan Reid Wiseman a Němec Alexander Gerst, se vrátila po téměř šestiměsíční práci ve vesmíru na Zem. Kosmická loď Sojuz TMA-13M s nimi přistála v kazašské stepi ve 4:58 našeho času. Přistávací modul dosedl podle plánu asi 82 kilometrů od kazašského města Arkalyk. Záchranářské týmy loď našly s malým zpožděním kvůli husté mlze, posádka se podle řídicího střediska v Koroljovu cítí dobře.

„Přistání proběhlo bez komplikací, posádka již je z kabiny venku a jsou všichni v pořádku,“ potvrdil Michal Václavík z České kosmické kanceláře. „Po šesti měsících ve vesmíru lidské tělo odvykne pohybu v zemské tíži,“ dodal s tím, že nyní ze budou kosmonauti z pobytu ve vesmíru zotavovat, což trvá od několika týdnů až po dvojnásobek doby pobytu ve vesmíru. 

Bezpečnost v místě přistání vesmírné lodi Sojuz TMA-13M zajišťovalo asi 300 vojáků, 14 vrtulníků, tři letouny, šest speciálně upravených aut a dalších 14 kusů techniky. Spolu s posádkou se na Zemi vrátila i „kosmická generace“ octomilek, které se vylíhly ve vesmíru v rámci experimentu zkoumajícího vliv beztíže na vývoj organismů. Tato zkoumání mají napomoci k dobývání vzdáleného vesmíru.

Záchranářské týmy v místě přistání modulu Sojuz TMA-13M
Zdroj: Shamil Zhumatov/ČTK/AP

„Základem činnosti kosmonautů je vědecký výzkum, kterým tráví zhruba třetinu času,“ dodal Václavík s tím, že nejčastěji se posádka vesmírné stanice věnuje výzkumu v oblasti biologie, pěstování rostlin a zjišťuje také, jak ve vesmíru funguje lidské tělo. „Každý kosmonaut musí denně alespoň dvě hodiny cvičit, důležitá je také údržba stanice,“ dodal k programu obyvatel ISS.

Zatímco Maxim Surajev pobýval na ISS už podruhé (poprvé od září 2009 do 18. března 2010), pro Wisemana a Gersta to byla první cesta do vesmíru. Na orbitálním komplexu byli od 29. května a podle NASA na oběžné dráze kolem Země od té doby nalétali přes 70 milionů kilometrů.

„Nyní je posádka tříčlenná,“ dodal Václavík s tím, že počet členů posádky ISS klesne na tři vždy v době výměny posádek. Na ISS ve výšce zhruba 400 kilometrů nad zemským povrchem zůstávají Rusové Alexandr Samokuťajev a Jelena Serovová, jakož i americký astronaut Barry Wilmore, který po Surajevovi převzal roli velitele.

Na 23. listopadu je plánován start vesmírné lodi Sojuz TMA-15M z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Na ISS dopraví Rusa Antona Škaplerova, Italku Samanthu Cristoforettiovou a Američana Terryho Virtse.

Moskva nedávno oznámila, že po roce 2020 neprodlouží provoz ISS. „To je politický problém, to se ještě zvrátí,“ domnívá se Václavík, který poukázal na to, že ani Evropa ještě nepotvrdila provoz stanice po roce 2020, pouze Spojené státy zatím oznámily provoz až do roku 2024. „V tuto chvíli ke stanici létají pouze ruské lodě pro dopravu kosmonautů,“ upřesnil Václavík s tím, že pro dopravu materiálu slouží i lodě americké nebo japonské. „Mezi jednotlivými státy nefunguje na ISS platba v podobě peněz, ale v podobě služeb,“ upřesnil fungování systému, kdy třeba za poskytnutí přístrojů zaplatí jedna země druhé dopravou jejího materiálu.

Mezinárodní vesmírná stanice, jejíž hodnota je 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun), se zrodila v listopadu 1998 vynesením ruského modulu Zarja na oběžnou dráhu. Její životnost byla zatím prodloužena do roku 2024. Do projektu jsou zapojeny USA, Rusko, Evropská vesmírná agentura (ESA), Japonsko, Kanada a Brazílie. Většinu dílů komplexu vlastní USA a Rusko.