Berlín - Sonda Philae objevila na kometě organické molekuly s obsahem uhlíku, který je základem života na Zemi. Zatím ale není jasné, jestli zaznamenané látky obsahují složité stavební kameny, jež se podílejí na tvorbě proteinů. Jedním z hlavních úkolů modulu je zjistit, jestli život na Zemi dorazil právě z komet.
Philae slaví úspěch, na kometě objevil stopy uhlíku
Evropský modul Philae přistál před týdnem na povrchu 510 milionů kilometrů vzdálené komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. V současné době je ale bez energie. Aparát totiž přistál v příkopu, jenž mu brání v přístupu ke světlu. Solární panely tak nedokážou načerpat dostatek energie ze slunečního svitu. Svou činnost sonda po 57 hodinách prozatím ukončila v sobotu.
V pátek ale sonda na povrchu vesmírného tělesa začala s vrtnými pracemi a vědeckými experimenty. I kdyby umlkla nadobro, vědci jsou již nyní nadšeni množstvím dat, která získali. „Data, která nasbíraly Rosetta a Philae, činí z mise převratnou věc v oblasti výzkumu komet,“ zhodnotil revoluční přínos této vesmírné výpravy Matt Taylor, vědecký pracovník ESA, a to za celý tým svých kolegů, kteří se na projektu podíleli.
Vědci doufají, že jim shromážděné informace pomohou poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let. Sonda je vybavena přístrojem pro analýzu plynů, který je schopen „nasát atmosféru“ a zjistit přítomnost organických molekul. K jejich nalezení má napomoci i vrt. Zatím ovšem není jasné, zda sonda dokázala vzorek horniny analyzovat.
Sondu Rosetta s přistávacím zařízením vynesla do vesmíru 2. března 2004 raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.
Kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko objevili 11. září 1969 v Almaty Klim Čurjumov a Svetlana Gerasimenková. Kometa svým tvarem mnohým připomíná kachnu: tvoří ji totiž dvě části spojené „krkem“. Od Země je vzdálena na stovky milionů kilometrů a Slunce oběhne jednou za šest let a 203 dnů.