Orbán chce Ukrajinu v EU - jako nárazníkovou zónu vůči Rusku

Budapešť - Ukrajina by měla vstoupit do Evropské unie, aby mohla sloužit jako nárazníková zóna mezi Maďarskem a Ruskem. V rozhovoru pro německý ekonomický deník Handelsblatt to uvedl maďarský premiér Viktor Orbán, považovaný za obdivovatele Putina. Orbán ale listu sdělil, že se šéfem Kremlu vedl vážné rozhovory, při nichž zažil i „velmi nepříjemné chvíle“.

Orbán je v Evropské unii považován za jednoho z mála spojenců ruského prezidenta. Podle Handelsblattu si hlavně stěžoval na západní sankce přijaté vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi. Evropa se tím podle něj „střílí do nohy“. 

Šéf pravicového Fidesze se ale teď zasazuje o vstup Ukrajiny do EU. „Z našeho pohledu je členství Ukrajiny žádoucí, ale země musí být politicky a ekonomicky stabilní a musí být schopná kontrolovat své hranice,“ sdělil Orbán Handelsblattu. Nejdříve je podle něj nutné, aby se ujasnilo, kdo zaplatí 25 miliard eur ročně a udrží zemi na nohou.

Vláda v Budapešti chce mít z Ukrajiny nárazníkovou zónu. „Máme zájem na tom, aby tu něco existovalo mezi Maďarskem a Ruskem - a to je suverénní Ukrajina,“ řekl Orbán. „Měli jsme společnou hranici se Sovětským svazem. A trvalo dlouho, než jsme se jí zbavili. Nechceme, aby nastal takový vývoj znovu,“ zdůraznil maďarský premiér, který prožil 26 let za studené války.   

Orbán odmítá, že by měl s Putinem mimořádné vztahy

Maďarský politik, který je na Západě kritizován kvůli autoritářským sklonům a snahám upevnit si moc různými „reformami“ právního řádu, odmítl, že by měl nějaké mimořádné vztahy s Putinem. „Vedl jsem s ním těžká jednání. Přitom jsme měli úspěšné, ale také velmi nepříjemné momenty,“ konstatoval v rozhovoru, z něhož přinesla výňatky agentura MTI. 

Viktor Orbán a Vladimir Putin
Zdroj: ISIFA

Orbán tvrdí, že bojoval proti Rusku za svrchovanost své země a že zabránil tomu, aby ruští investoři získali pětadvacetiprocentní kapitálový podíl v „ropné a plynařské společnosti“. Trval také na tom, že získal kontrolu „nad dohodou o dodávkách plynu do Maďarska“. 

Pokud jde o záměr maďarské vlády rozšířit jadernou elektrárnu v Paksi v centrální části země s ruskou účastí, premiér řekl, že jiné země byly také vítány, aby podaly na tento projekt nabídku. Nicméně jedině Rusko vyhovovalo všem stanoveným kritériím - bezpečnostním, vlastnickým i finančním. „Proto také vyhrálo,“ dodal. 

Úspěšná Čína? Podle Orbána Evropa utrpěla „duševní trauma“

Na otázku ohledně svých údajných sympatií k autoritářským režimům, jaké jsou například v Rusku a v Číně, maďarský premiér poznamenal, že „přiznání si, že nedemokratické země jsou mnohem úspěšnější než Evropa, je obtížněji stravitelné než snížená konkurenceschopnost Evropské unie“. Úspěch Číny je „podle něj “duševním traumatem" pro Evropu.

Šéf národně orientované strany Fidesz, která se v parlamentu opírá o ústavní většinu, hovoří o úpadku liberální demokracie západního střihu dlouhodobě. Stále více se proto chce inspirovat jinde. Jako příklad ekonomických vzorů uvádí Rusko, Čínu, Indii nebo Turecko. Podle domácí opozice i zahraničních pozorovatelů jde o doklad nové cesty, která Maďarsko vede mimo tradiční demokracii.

V Evropské unii je Orbán vnímán jako kontroverzní politik. Jeho úpravy maďarské ústavy se staly terčem kritiky nejen doma, ale i v zahraničí a od některých pak musel ustoupit. Brusel poukazoval především na porušování demokratických principů, jako je respektování práv menšin, svobody vyznání i nezávislosti justice a médií. Orbán často také napadá neziskové organizace, které jsou podle něj prodlouženou rukou nadnárodních zájmových skupin.