Hradec Králové - Pro pravoslavné křesťany jsou Velikonoce největším svátkem. Čtyřicet dní věřící drželi půst, který zakončili slavností zvanou Pascha. Velikonoce oslavili pravoslavní například i v královéhradeckém kostele sv. Mikuláše. Samotná Pascha se slaví sedm dní a užívá se bílých bohoslužebných rouch.
Pravoslavní křesťané zakončili Velký půst slavností Pascha
Velikonoční době předchází doba velkopostní, během níž se mají věřící připravit na slavnost vzkříšení Páně modlitbou, postem a přijetím svátostí. Čtyřicetidenní půst začíná už v pondělí po syropustní neděli a předchází mu postupná příprava. V předpostním období se omezují nejprve jídla masitá, potom jídla mléčná a vejce, po níž začíná velkopostní doba.
Do unikátního roubeného kostelíku v Hradci Králové, který pochází ze 16. století, přišli pravoslavní z celého regionu. Nejenom Češi, ale třeba i lidé z tradičně pravoslavných zemí, tedy Rusové, Ukrajinci nebo Řekové. Podle protopopa Milana Augustýna Jareše čítá pravoslavná obec v Hradci Králové přibližně tři sta věřících.
Reportáž Erika Knajfla (zdroj: ČT24)
Oslava vzkříšení Páně začíná většinou o půlnoci ze soboty na neděli Paschy. Těsně před půlnocí se koná trojnásobný slavnostní církevní průvod s procesním křížem, korouhvemi, evangeliářem, svícemi a ikonami kolem chrámu, během něhož se zpívá radostná píseň. Podle tradice pravoslavní obcházejí třikrát kostel, a to v protisměru hodinových ručiček.
Samotná Pascha se slaví sedm dní. Následující týden po velikonoční neděli se nazývá Světlým týdnem a v jeho průběhu zůstávají dveře ikonostasu i mimo bohoslužby stále otevřeny na znamení toho, že Ježíšovým zmrtvýchvstáním nám jsou otevřeny dveře k bohu. Během celé doby se zpívá hymnus „Vstal z mrtvých Kristus“ a užívá se bílých bohoslužebných rouch.