Cyklisté rychlejší aut: Pro cyklojízdu se na okamžik otevřela Blanka

Praha – Na tradiční jarní cyklojízdu hlavním městem se vydali pražští cyklističtí nadšenci. Trasa vedla z náměstí Jiřího z Poděbrad do Holešovic. Hlavní atrakcí letošní cyklojízdy byl úsek zatím uzavřeným tunelovým komplexem Blanka.

První části cyklojízdy z Vinohrad po magistrále, nábřeží a Chotkovou ulicí na Letnou se zúčastnilo podle odhadů sedm až deset tisíc lidí. Někteří účastníci se přidávali až na trase, asi sto jich čekalo i u letenského ústí Blanky. Tu si cyklisté nevyzkoušeli celou, pouze její nejdelší úsek – tunel Bubeneč z Letné na Pelc-Tyrolku.

Několik cyklistů se při průjezdu tunelem srazilo. Protože utrpěli lehká zranění, zamířilo do tunelu i auto – sanitka. Zbylí cyklisté poté, co tunel opustili, ještě projeli dolními Holešovicemi a jízdu ukončili v tamější tržnici.

Cyklisté se svezli Blankou, řidiči mohou zatím jen závidět

Podle pořadatelů cyklojízdy má průjezd dosud nezprovozněným tunelem připomenout pražským politikům i všem, kteří se podílejí na jeho stavbě, že brzké otevření pomůže centru města. Zatímco nyní jím projeli cyklisté, v budoucnu by měla do podzemí zmizet auta – a uvolnit prostor na povrchu například právě jízdním kolům.

Blankou projeli cyklisté – a znovu se zavřela (zdroj: ČT24)

Tunelový komplex Blanka, za který již Praha zaplatila 37 miliard korun, se měl otevřít na podzim roku 2011, později se termín posouval na rok 2012, poté na květen 2014, na prosinec 2014 a na přelom března a dubna 2015. Nyní již je tunel na pohled připraven k otevření, město ho však nepřevzalo a objevil se problém se zničenými kabely. Dodavatelé nedávno oznámili, že tunel připraví ke zkušebnímu provozu nejpozději do poloviny září.

Opakovaný odklad termínu otevření tunelu komentuje řada vtipů na sociálních sítích. Výběr si přečtěte ZDE

Stavbu provázela řada problémů a skandálů od propadů půdy přes výrazné prodražení až po ostudné spory mezi městem a dodavateli i jednotlivými firmami navzájem. Na přelomu let 2013 a 2014 se stavba dokonce zastavila, pražští politici se s dodavatelem Metrostavem vzájemně obviňovali kvůli neproplácení faktur či účtování neschválených víceprací.

Smlouvy na Blanku uzavřela Praha s Metrostavem a společností ČKD Praha DIZ (která dodává technologie) v době, kdy byl primátorem Pavel Bém. Ten původně hovořil o ceně 21 miliard korun, podle jeho nástupců se ale od počátku kalkulovalo s částkou o deset miliard vyšší. Stavbu poté prodražily nutné změny projektu nařízené po propadech půdy, změna projektu Trojského mostu, který je jako přivaděč také součástí stavby. Podle pražských politiků se na zvýšení ceny nejméně o pětinu podepsaly také dodatečné požadavky městských částí na úpravy komunikací v sousedství tunelu.