Kolik berou úředníci je tajné – rozhodnutí soudu navzdory

Praha – Kolik peněz bere úředník na radnici Prahy 11? To se pokusil zjistit místní zastupitel České pirátské strany. Na radnici městské části ale nepochodil. Přišlo mu vyrozumění, že celkové platy úředníků jsou tajné. Obrátil se proto na pražský magistrát. Nepochodil ale ani tam. Radnice i magistrát argumentují ochranou osobních údajů – podle nedávného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu přitom úředníci své odměny zveřejňovat musí.

Jakub Michálek, předseda pražských zastupitelů za Českou pirátskou stranu k tomu, že výši odměn úředníků nesdělila ani radnice Prahy 11, ani magistrát, uvedl: „Bohužel Magistrát hlavního města Prahy jako odvolací orgán toto rozhodnutí, které je nezákonné, potvrdil.“

Jakub Michálek se při argumentaci opírá o rozsudek Nejvyššího správního soudu z října tohoto roku, který navázal na tři další rozsudky NSS z roku 2011 a 2012. „Ustálená judikatura NSS je teď taková, že informace o mimořádných odměnách by se měly žadatelům o informace poskytovat. Tím spíše, pokud ti žadatelé jsou zastupitelé,“ dodal Jakub Michálek, předseda pražských zastupitelů za Českou pirátskou stranu.

Petra Hrubá, mluvčí pražského magistrátu ale oponuje: „Dle našeho názoru se v tomto případě střetávají dva principy. Právo na informace a právo na ochranu osobnosti. Máme za to, že výše platů a odměn je osobní údaj, a tudíž tyto informace nezveřejňujeme.“

Ani místní zastupitelé proto nevědí, kolik peněz vydělávají jejich úředníci. O výši jejich odměn totiž rozhoduje opět úředník. A ten se odvolává na ochranu osobních údajů. Výplatní pásku úředníka může vidět jen ředitel magistrátu a Rada města. Ani opozice ani veřejnost to nemá šanci zjistit.

Judikát NSS z 22. října 2014

Úřady mohou výjimečně zamítnout žádosti o informace o platech zaměstnanců veřejné správy, rozhodl 22. 10. 2014 rozšířený senát Nejvyššího správního soudu. Jde například o situace, kdy nejsou konkrétní pochybnosti o hospodárnosti odměn, a kdy zaměstnanec vykonává různé pomocné práce, třeba údržbu a úklid. Například u vedoucích pracovníků a zaměstnanců s vlivem na rozhodování a finance ale informační povinnost trvá bez omezení, jde o důležitý nástroj kontroly veřejné sféry a politiky. Případné riziko závisti není důvodem pro odepření údajů. Rozšířený senát tak mírně posunul dosavadní judikaturu.

Informace je třeba bez dalších úvah poskytovat u zaměstnanců v řídících pozicích, u těch, kteří rozhodují o právech či povinnostech, provádějí dohledovou, inspekční či kontrolní činnost, analýzy a plánování, starají se o logistiku, informační technologie a provoz budov, stejně jako u poradců a osobních asistentů vedení a obecně u lidí „s nikoli nevýznamným faktickým vlivem“. „V pochybnostech je třeba se přiklonit k poskytnutí, a nikoli k neposkytnutí informací,“ zdůraznil soudce zpravodaj Karel Šimka.

NSS zdůraznil, že svobodný přístup k informacím je klíčový pro kontrolu veřejné a politické sféry. Zabraňuje zneužívání moci. „V první řadě se na kontrole může podílet každý, a to přesně v té míře, v jaké se rozhodne být aktivní. Nikdo není vyloučen, každý má možnost se ptát a dozvědět se,“ uvedl předseda rozšířeného senátu Josef Baxa. Zmínil také preventivní účinek zákona. „Samotná skutečnost, že veřejná moc může být vystavena dotazům z řad veřejnosti, které je povinna zodpovědět, ji zpravidla povede k tomu, aby se chovala řádněji, než kdyby se veřejné kontroly nemusela obávat,“ zdůraznil Baxa.

Donutit úředníky ke zveřejnění svých výdělků teď může Ministerstvo vnitra. Jeho mluvčí Vladimír Řepka k případu uvedl: „Na základě toho odvolání bychom rozhodovali v judikátu Nejvyššího správního soudu. Tedy doporučili bychom zveřejnit.“ Podat stížnost na ministerstvo je tak zatím jediná šance, jak se o úřednických platech dozvědět.

Plat úředníka je tajný - navzdory rozhodnutí NSS (zdroj: ČT24)