Třeboň (Jindřichohradecko) – U konce je rekonstrukce Opatovického mlýna v Třeboni, kde sídlí pracoviště Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Během čtyř let zmizelo a v nové podobě se objevilo takřka vše včetně podlahy v podkroví, kde se až po zahájení oprav projevila dřevomorka. Vědci, kteří naplno pracovali i během rekonstrukce, mají k dispozici také nové vybavení – chemickou digestoř, scintilační počítač pro kvantifikaci či soupravu vysokotlaké kapalinové chromatografie. Současně však opět má bývalý klášterní mlýn to, co v minulých desetiletích zaniklo – kapli nebo sochu, která z areálu zmizela již před 32 lety.
Opatovický mlýn je po rekonstrukci, těšit se z něj budou hlavně vědci
Vědci mají v Opatovickém mlýně rekonstruované prostředí a nové vybavení (zdroj: ČT24)
Rekonstrukce byla pro všechny vědecké pracovníky velmi náročná, probíhala totiž dlouho a za provozu. Přesto i během oprav obohatili světovou vědu o několik významných objevů. Třeba o nový typ fotosyntetické bakterie. „Ty podmínky tady byly velice krušné, ale myslím si, že to ukazuje, že ten náš tým je velice odolný a velice výkonný,“ konstatoval vedoucí Centra Algatech Ondřej Prášil.
Nové prostředí je přitom symbiózou současnosti a minulosti. „My v rámci Akademie věd tak netoužíme po nových budovách a nových ústavech, ale potřebujeme opravit a zrekonstruovat to, co nám občas padá na hlavu,“ podotkl předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. Ožila také řada dlouho skrytých detailů. Třeba kaple či socha. Obojí je připomínkou doby, kdy mlýn patřil k třeboňskému klášteru. Akademie věd v něm sídlí od roku 1962.