Holešov (Kroměřížsko) – Dostavbu rychlostní silnice R49 podpořil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Považuje ji za zásadní pro rozvoj průmyslové zóny u Holešova, kam se za pět let od dokončení její infrastruktury nastěhovala jediná firma. Podle aktivistů, kteří se snaží stavbě rychlostní silnice na trase Hulín–Púchov zabránit, by měl Sobotka o R49 jednat především se starosty obcí, kteří mají proti stavbě námitky. Ředitelství silnic a dálnic se chce ke stavbě přerušené v roce 2010 vrátit letos na podzim. Zatím ale nemají stavební povolení, to dosavadní ministr dopravy zrušil.
R49 a prázdná holešovská zóna: Podle Sobotky propojený problém
Holešovská průmyslová zóna podle premiéra Sobotky neožije bez rychlostní silnice R49 – a zóna naopak dá prvnímu úseku silnice od Hulína k Fryštáku smysl. „Výstavba silnice a využití zóny spolu těsně souvisí, problém se musí řešit společně,“ uvedl Sobotka. Dodal, že pro dostavbu je důležitý zákon o liniových stavbách, který by podle něj mělo co nejdříve předložit ministerstvo dopravy. Za zásadní pro další rozvoj zóny považuje rychlostní silnici i hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák (ČSSD): „Handicapuje ji dopravní dostupnost, to znamená ta komunikace, která je nezbytně nutná.“ Průmyslová zóna, jejíž vytvoření stálo 1,7 miliardy korun, je téměř prázdná, nastěhovala se do ní pouze jedna firma. Její základní infrastruktura přitom byla dokončena krátce předtím, než stát práce na R49 přerušil.
O dostavbě R49 se začalo po letech mlčení opět hovořit v minulém týdnu. Silničáři oznámili, že jsou připraveni na podzim obnovit práce – podařilo se vyřešit problémy s financováním a rýsuje se dohoda s obcemi například o správě nadjezdů přes koridor rychlostní silnice. Problematické ale zůstává stavební povolení. To původní, které se týkalo úseku mezi 5. a 10. kilometrem, napadly ekologické organizace a ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) ho zrušil. „Podle informací, které jsem od ministra dopravy získal, se toto stanovisko nemohlo odlišovat od stanoviska soudu,“ odkázal premiér Sobotka na předchozí soudní verdikt, který zrušil původní ministerské zamítnutí rozkladu proti stavebnímu povolení. Ředitelství silnic a dálnic nyní musí požádat o nové, ale podle ministerstva může zrušení původního povolení přípravu stavby urychlit. Stavební povolení z roku 2008 totiž nebylo pravomocné poté, co ho soud vrátil ministerstvu. Podle Bohuslava Sobotky potom na úřadě spočinulo příliš dlouho. „Rozklad ležel na ministerstvu několik let. To je strašný přístup ze strany vlády,“ podotkl.
Sobotka bude nyní s Prachařem jednat o tom, kterých úseků se rozklad nedotýká a zda se na nich bude moci začít stavět. „Osobně bych preferoval možnost zahájit jiné úseky, které nebyly dotčeny tímto zrušením stavebního povolení, abychom zbytečně neztráceli čas,“ dodal premiér.
R49/R6
Rychlostní silnice R49 má vést z tzv. Moravské křižovatky u Hulína, kde se dálnice D1 odklání k Přerovu z kdysi plánované trasy na Slovensko. Ve východním směru ji má nahradit právě R49, která povede k Horní Lidči a dále jako slovenská rychlostní silnice R6 k Púchovu, kde se napojí na slovenskou dálnici D1 (Bratislava–Košice). Evropská komise zařadila tento tah do transevropské dopravní sítě TEN-T. Kritikům její stavby se nelíbí, že má procházet přes Beskydy a dalšími chráněnými územími, a navíc ji označují za nepotřebnou.
Rychlostní silnice R49 bude odbočovat od D1 na tzv. Moravské křižovatce u Hulína. V první etapě má vzniknout úsek k Fryštáku.
Aktivisté, kteří proti R49 dosud vystupovali, se však proti ní staví i nadále. Miroslav Kutal z Hnutí Duha kritizoval Sobotku, že o ní jednal na špatném místě. „Rychlostní silnice R49 je jedinou dálniční stavbou v České republice, ke které dalo ministerstvo životního prostředí zamítavé stanovisko z hlediska vlivů na životní prostředí. Je proto pozoruhodné, že premiér jede o silnici jednat se zástupci Zlínského kraje, a nikoliv s obcemi, které v trase R49 leží a které se sedm let k silnici kriticky vyjadřují,“ uvedl. Soud ale původní zamítnutí rozkladu proti stavebnímu povolení kritizoval, protože nebylo projednáno právě s krajem.
Nezájem investorů o holešovskou zónu však nesouvisí pouze s chybějícím dopravním napojením, které dnes suplují silnice II. třídy s tím, že do zóny vede také železnice. Proti jejímu vzniku měla výhradu ekologická sdružení i část holešovských občanů. Nelíbí se jim, že zóna, která vznikla na bývalém letišti, stojí na zdrojích pitné vody. Zóna leží ve vnějším ochranném pásmu, podle hejtmana Stanislava Mišáka (ČSSD) v něm jsou však také například Otrokovice či Rožnov pod Radhoštěm. Po protestech Holešovských se v zóně, která měla vytvořit na 12 tisíc pracovních míst, neusadila druhá firma, jež o ni měla zájem. Nakonec loni otevřela svůj závod v Otrokovicích.
Události: Sobotka podpořil výstavbu R49 (zdroj: ČT24)