KRNAP, ostrov Arktidy v srdci Evropy, slaví 55 let 17. 5. 2018 | Zdroj: ČT24, KRNAP
Nejstarší český národní park Krkonoše slaví ve čtvrtek 55 let od svého vyhlášení 17. května 1963. „Nejmenší středohory světa“ se staly v Československu komplexně chráněným územím čtyři roky po vzniku Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně Krkonoš. První rezervaci v Labském dole vyhlásil už v roce 1904 hrabě Harrach a v 50. letech pak vzniklo dalších osm zákonem chráněných rezervací. KRNAP dnes chrání celý „ostrov Arktidy“, který se v mnohém podobá krajině za polárním kruhem.
Krkonoše mají přezdívku „ostrov Arktidy uprostřed Evropy“ nebo „nejmenší středohory světa“. Tak drsné klima nenajdeme mezi Alpami a Skandinávií široko daleko nikde jinde. Na snímku Obří důl
Krkonoše mají vedle pramenu Labe tisíce až desetitisíce vodních pramenišť. Mumlavský vodopád je nejbohatším na vodu a tvoří v žulové skále obří kotle, tzv. Čertova oka. Jedná se o prohlubně, které byly v žulovém podkladu vyhloubeny pohybem vody s kamínky
Meandrující řeka Labe v Labském dole se umístila na bronzovém místě (po Obřím dole a Mumlavském vodopádu) v anketě o Sedm divů Krkonoš
Černohorské rašeliniště (největší v Krkonoších) má rozlohu 66 ha a stáří cca 6000 let
Slavík modráček tundrový se u nás vyskytuje pouze v Krkonoších, kde hnízdí na subarktických rašeliništích a podmáčených subalpínských loukách porostlých vřesem, borůvčím a horskými druhy trav s porostem zakrslých dřevin. Jinak obývá arktickou zónu a vyskytuje se v Alpách, Tatrách a Karpatech
Na území KRNAP se vyskytuje asi 300 druhů obratlovců, přes 1200 druhů cévnatých rostlin a několikanásobně více výtrusných rostlin (jako mechy, hlenky, kapradiny, lišejníky). Na snímku Rýchorský prales (Dvorský les)
V roce 2009 se do Krkonoš po dvou staletích vrátil rys ostrovid. V současné době žije na území parku několik jedinců
Tetřívek obecný se vyskytuje spíše ve Skandinávii a na Sibiři. Ve střední Evropě je rozšířen jen ostrůvkovitě v horských oblastech (Krušné hory, Šumava, Krkonoše a Jizerské hory). Ve vnitrozemí jej lze vzácně potkat jen ve vojenských výcvikových prostorech, jako je Libavá a Doupovské hory
Krkonošský národní park slaví 55 let
Ve vysokých polohách Krkonoš se nachází několik druhů, které jsou glaciálními relikty (tzn. rostliny, které tu přežily od posledního zalednění). Jsou to např. všivec krkonošský (na snímku)
Od 18. století se následkem lesního hospodářství vyskytují v Krkonoších i bezlesé horské louky, kde jsou hojně zastoupeny vzácné druhy rostlin, jako např. prha arnika (na snímku)
Území parku je rozděleno do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. Do prvních dvou zón je zákaz vstupu mimo značené cesty. Ve třetí zóně se mohou návštěvníci pohybovat většinou volně i po loukách a lesích. Na snímku Těsný důl, jedno z nejkrásnějších, a přitom málo navštěvovaných údolí Krkonoš
Severní hranice parku KRNAP je vedena po státní hranici, která ho současně odděluje od Karkonoského Parku Narodowého na polské straně Krkonoš. Na snímku ledovcové jezero Wielki staw na severní straně Krkonoš v Polsku
Sněžka, nejvyšší hora České republiky (1603 m), se nachází na Hraničním hřebenu ve východní části Krkonoš. Nabízí panoramatické výhledy na českou i polskou stranu hor. Průměrná teplota je zde oko 0,2 °C a sídlí zde nejvýše položená Česká poštovna
Horní Albeřice. Poblíž obce se nachází nejrozsáhlejší krasové území v Krkonoších. V minulosti se zde těžil vápenec a díky vzniklým lomům a jejich podmínkám se zde vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů. Lomy jsou vyhlášeny chráněnou přírodní památkou pod názvem Albeřické lomy
Osm kilometrů dlouhý Labský důl, perla národního parku. Ledovcové údolí na horním toku řeky Labe
