Třinec řeší nedostatek vody v okrajových částech. Žádá o možnost získat dotace

Třinec bojuje s nedostatkem vody ve svých odlehlých částech. Zavést do nich vodovod je totiž značně nákladné. Třinečtí proto chtějí, aby stát umožnil i městům získat dotace, které jsou zatím dostupné jen pro menší obce.

Problém se suchem mají i jiné regiony či obce v Česku. „Ale v Třinci je situace ještě o něco složitější v tom, že částí města jsou také místa, kde se nachází roztroušená zástavba, ve které by bylo nutné vybudovat přípojky o mnoha desítkách až stovkách metrů,“ řekla třinecká starostka Věra Palkovská (nezávislá) s tím, že to je pro městskou pokladnu už příliš finančně náročné.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) tento týden při návštěvě Třince přislíbil, že se uvedeným problémům budou dotační programy věnovat.

Neočekávám, že pan premiér řekne: Tak a dostanete 180 milionů korun, to ne. My bychom potřebovali, abychom postupem času si mohli sáhnout na některé dotační tituly. Tam, kde na jednu přípojku je potřeba více než 200 000 korun, někdy je to 500 000, 700 000 korun, což je pro rozpočet města téměř neúnosné, tam potřebujeme pomoci.
Věra Palkovská
starostka Třince

Málo vody hlásí i Guty

Třinec má téměř 36 000 obyvatel, jeho části leží i ve vyšších polohách Beskyd. Problémy s vodou se týkají například Gutů, Záhůří nebo Oldřichovic. Aby bylo město uspokojeno z pohledu základních požadavků obyvatel v jednotlivých částech, potřebovalo by podle starostky až 180 milionů korun.

Babiš řekl, že vláda chce organizovat dotační programy z českého rozpočtu podle potřeby jednotlivých krajů. „Pan (ministr životního prostředí Richard) Brabec navštívil paní starostku. My se tím zabýváme. Je potřeba 200 milionů a pan Brabec to ví a podle toho bude organizovat dotační programy,“ řekl premiér.

Problémy se suchem již dříve přislíbilo řešit například Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK). Zaměří se například na změnu hospodaření s vodami ze srážek nebo větší využití vyčištěných odpadních vod. 

„Domnívám se, že budování nových přehradních nádrží, obnova řady rybníků, velké retence, je jediný způsob, jak zadržíme dešťovou vodu, jejichž srážek na našem území je dostatek, a jak ji potom využijeme jako povrchovou nebo i podzemní vodu při výrobě pitné vody,“ řekl předseda představenstva SOVAK František Barák.

V Česku se zhruba polovina pitné vody vyrábí z povrchových a polovina z podzemních zdrojů. Množství povrchové vody přitom podle Baráka záleží na schopnosti zadržet tuto vodu na českém území.