Zhruba 160 starých a nemocných stromů bude letos pokáceno ve třech rozlehlých parcích, které lemují historické centrum Olomouce. V tomto a příštím roce pak bude v městských parcích vysázeno bezmála 200 nových stromů.
Historickým centrem Olomouce se rozezní motorové pily. V parcích padne na 160 stromů
Desítky dalších dřevin odborníci ošetří, řekl provozní náměstek pro zahradnickou činnost Výstaviště Flora Zdeněk Šup. Revitalizace městských parků bude stát několik milionů korun, přičemž většinu nákladů by měla pokrýt dotace ministerstva životního prostředí.
Prvních 34 stromů bude v parcích pokáceno do konce týdne. „Jedná se o sedm stromů ve Smetanových sadech, 14 stromů v Čechových sadech a 13 stromů v Bezručových sadech,“ uvedl Šup.
Na podzim padne dalších 128 stromů. Například jehličnany, které poškodilo sucho a kůrovec. V olomouckých parcích rostou jehličnany od 70. let minulého století, kdy tam byly ponechány po výstavách či krátkodobých expozicích. K zemi půjdou také staré a nemocné listnaté stromy. Další vlna kácení začne v roce 2021, kdy by měla být odstraněna zhruba stovka stromů.
Podle architekta Radka Pavlačky ze společnosti Zahrada Olomouc, která dohlíží na údržbu parků, má plánované kácení pomoci ozdravit více než sto let staré porosty. „Kácet se bude v hustých porostech, nepadnou solitérní stromy,“ uvedl. Zároveň bude založena mladá generace dřevin. „Vzniknou místa s dostatečným osluněním, aby se tam mohly nasadit nové stromy, které budou postupně nahrazovat umírající generaci,“ podotkl.
V dřevinách žije také nosorožík
Staré a nemocné stromy budou káceny pod dohledem odborníků, jelikož tam mohou mít úkryt netopýři. „Biologický průzkum potvrdil, že olomoucké parky jsou cenným biotopem pro netopýry, ptáky i hmyz,“ upozornil vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.
Na kácení dohlížejí mimo jiné biologové z Hnutí Duha. „Zaměřili jsme se celkem na tři skupiny živočichů, které nejčastěji potkáváme v parcích. Dlouhodobě víme, že jsou kvalitním biotopem pro ptáky a netopýry, ale velmi mě překvapily výsledky pro brouky žijící v trouchnivějícím a odumírajícím dřevě,“ uvedla koordinátorka průzkumu za olomouckou pobočku hnutí Barbora Hertlová.
Ekology překvapil výskyt tesaříka drsnorohého. Podle odborníků se jedná o naprosto unikátní nález, protože v Olomouci se nachází jedna z nejsevernějších populací ve střední Evropě.
Populace tesaříků drsnorohých je zde naprosto izolovaná a jakýkoliv zásah do stromů, kde tesaříci žijí, může znamenat její ohrožení. Na druhou stranu některé nově nalezené stromy osídlené právě tímto živočichem ukazují, že se druh v parcích rozšiřuje.
Olomoučané mohou v parku narazit také na nosorožíka kapucínka, kterého odborníci objevili v téměř dvou desítkách stromů.
Nosorožík kapucínek
Nekróza zničila desítky jírovců
Poslední velká úprava dřevin byla v olomouckých parcích provedena v roce 2016, kdy byla kvůli nebezpečné nákaze vykácena obnovovaná Rudolfova alej ve Smetanových sadech.
Rychle se šířící nemoc slizotoková nekróza, na kterou neexistuje účinná léčba, tehdy napadla v aleji protínající městský park třetinu z více než 200 vysazených jírovců. Na jejich místě byly poté vysázeny odolnější lípy velkolisté.
Historie městských parků v Olomouci sahá do 20. let 19. století. Rozloha zeleného prstence tvořeného Smetanovými, Čechovými a Bezručovými sady se postupně rozrostla na více než 47 hektarů. Hlavní aleje měří téměř 2500 metrů.