Zatímco doba ohraničená svátkem Tří králů a Popeleční středou je plná hodování, tanečních zábav nebo zabijaček, úderem půlnoci veselí vystřídalo zklidnění a půst. Popeleční středa je pro všechny křesťany důležitý mezník v církevním kalendáři, čtyřicetidenní půst potrvá do Velikonoc. Přelom od radosti v době masopustu k postnímu zamyšlení byl zřetelný například ve Strání na Uherskobrodsku, kde se obě tradice výrazně dodržují.
Masopustní veselí je minulostí, Popeleční středou začíná temných čtyřicet dní půstu
Aby oslavily fašank, neboli masopust, vyrazily do ulic ve Strání ještě během úterý družiny mužů všech generací. Místním se daří si tuto tradici udržet i uprostřed týdne navzdory povinnostem ve škole nebo v práci. Průvod vyrazil v poledne od kostela, děti měly kratší vyučování a dospělí dovolenou. Fašank je pro ně totiž jedním z důležitých okamžiků v roce.
Jeho klíčovou součástí je tanec s meči, regionální unikát, který se zachoval jen na třech místech východní Moravy. Představuje, že muži dokáží ochránit sebe, rodinu, hospodářství nebo vesnici. A má stále váhu, podle statistik totiž ve Strání žije osmdesát procent rodáků, takže z obce do světa nemizí.
Úderem půlnoci veselí skončilo
Na místním zámečku trvala zábava přesně do půlnoci, kdy se pochovala basa. Poté zmlkla kapela a celá nálada ve vesnici se výrazně proměnila. Již ráno se zaplnil kostel, ve kterém kněz udělil popelec (znamení, které popelem na čele naznačí věřícím kněz) na znamení pomíjivosti lidského života.
„Takový je život. V podstatě u nás u každého se to střídá nějakým způsobem. Náboženství to má hezky strukturované. Právě pokání je v životě velice potřeba,“ shrnul myšlenku předvelikonočního půstu etnograf Pavel Popelka.
Strání patří ve Zlínském kraji mezi nejzbožnější vesnice. Půst tady není prázdnou frází. V jídle jej sice dodržují už jen jednotlivci, půst v zábavě ale celá vesnice. Až do Velikonoc tady skončily plesy a zábavy, které zpestřovaly masopustní období. Zábavu vystřídala vážnost. Církevní kalendář to stanovuje jasně – nastal čas pro střídmost, období bytí sám se sebou.
Kromě dodržování lidových tradic na Zlínsku je český masopust od roku 2010 také zapsaný na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, a to konkrétně masopustní obchůzky a masky na Hlinecku ve východních Čechách – v obcích Studnice, Vortová, Hlinsko a Veselý Kopec.