Trosky vyhořelého kostela z místa postupně mizí. Experti chtějí část z nich využít

Řemeslníci začali v Třinci-Gutech odklízet trosky kostela ze 16. století. (zdroj: ČT24)

Ohořelé trosky kostela v Třinci-Gutech, který měli před dvěma týdny zapálit tři mladíci, již stavbaři postupně rozebírají. Nad celou akcí bdí expert na dřevěné lidové stavby Antonín Závada.

Práce by měly být hotové do konce srpna. Město Třinec zdarma poskytlo prostory, kde budou uskladněny – uloženy budou v třinecké hasičské zbrojnici.

Podle Antonína Závady, který má práce na starost, začne stavba nového kostela pravděpodobně příští rok na podzim. Hotový by měl být na jaře 2019. Náklady se odhadují na 20 milionů korun.

Již dříve dodal, že důležitá pro obnovu památky bude i poctivá práce. „Obvykle dělám u takových staveb osobně dozor. Neuhýbám. Jestli má být dřevo tesané, bude tesané,“ řekl. Použití motorových pil nevylučuje. „Nesmí to ale být na dřevě poznat. U některých staveb jsem pily při vytváření spojů pro jednotlivé trámy zakázal. Když to někdo neumí, tak ať to nedělá,“ řekl.

Chce na místě památky postavit její věrnou kopii. Pokud by zadání znělo jinak, od projektu by odstoupil. Už letos v zimě se chce účastnit těžby dřeva. Doplnil, že rychlost rozebírání zbytků historické stavby bude ovlivňovat i počasí.

Odklízení trosek kostela v Gutech (zdroj: ČT24)

Na místě už byly podle faráře Kazimiera Plachty nalezeny četné kovové zbytky – například část pohonu historického zvonu ze 17. století i podstavec pod monstrancí. Arechologové a památkáři budou podle zjištění České televize i nadále spáleniště pečlivě prohledávat.

Zvon se nejspíš rozbil na drobné kousky. Ty budeme chtít vyhledat. Jsou ze 17. století.
Kazimier Plachta
farář

Odborník Závada stavěl i Libušín

Odborník na lidové a dřevěné stavby Závada v minulosti postavil například nový dřevěný kostel v Ostravě-Hrabové. V roce 1997 se podílel na velké opravě Libušína na Pustevnách v Beskydech. Za sebou má rekonstrukce tří desítek dřevěných kostelů, ale i stavby dřevěných rozhleden či větrných a vodních mlýnů. Téměř 40 let byl technickým náměstkem ředitele rožnovského skanzenu. Na starost měl právě stavby.

Kostel v Gutech vyhořel předminulý týden v noci na středu. Policie krátce na to zadržela tři mladíky z Ostravska a Frýdecko-Místecka. Podle ní stavbu zapálili úmyslně. Minimálně jeden v tom chtěl pokračovat a měl vybraný už další objekt.

Stavbu nového kostela ulehčí skutečnost, že původní byl podrobně zmapován. Podrobná dokumentace vznikla v 50. letech a další pak před několika lety, kdy byla stavba rekonstruována. Právě z této dokumentace mohou vycházet lidé, kteří se nyní podílejí na obnově.

Naším cílem je, aby vznikla co nejvěrnější vědecká rekonstrukce kostela. Kostel bude opět z dubového, jedlového a smrkového dřeva. To dodají biskupské lesy. Těžba dřeva by měla začít ještě letos v zimě.
Václav Kotásek
vedoucí stavebního odboru diecéze

„Rozsah škod je obrovský, kostel je prakticky zničen. K dispozici máme kvalitní zaměření objektu a další dokumentaci, díky níž je možná obnova stavby metodou vědecké rekonstrukce, obdobně jako tomu bylo u kostela svaté Kateřiny v Ostravě-Hrabové, který vyhořel v roce 2002,“ dodal ředitel Národního památkového ústavu Ostrava Michal Zezula.

Projektová dokumentace použitá při opravě kostela v roce 2012
Zdroj: ČT24/Markéta Radová

Lidé již mohou přispívat do veřejné sbírky na obnovu dřevěného kostela Božího těla v Třinci-Gutech na Frýdecko-Místecku, kterou vyhlásila radnice. Peníze mohou posílat na zvláštní účet číslo 7657654/0300 zřízený u Československé obchodní banky.

Dřevěný kostel Božího těla v Gutech pocházel z 16. století, velká část jeho vybavení byla původní a byly v něm i obrazy z první poloviny 16. století. V letech 2011 a 2012 byl za 4,3 milionu korun zrekonstruován. 

Mše v Třinci-Gutech (zdroj: ČT24)
  • V dubnu roku 2002 vyhořel renesanční kostel v Hrabové. O dva roky později již byla otevřena jeho dřevěná novostavba. Výstavba repliky kostela svaté Kateřiny Alexandrijské stála 21 milionů korun a spotřebovalo se při ní bezmála 500 metrů krychlových beskydského dřeva. 
  • Na Pustevnách v Beskydech se pak letos začal stavět nový Libušín. Chata vyhořela na začátku března 2014. Oheň zničil zejména pravou část Libušína, umělecky nejhodnotnější jídelnu. Požár způsobila nevhodná konstrukce komínu a odvodu spalin kachlových kamen. Letos začalo Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které Libušín spravuje, se stavbou nového Libušína podle tradičních postupů. Chata by měla opět začít sloužit na podzim 2019. Obnova by měla celkově vyjít na 100 milionů korun. Na obnovu se pořádala sbírka, do které lidé poslali asi deset milionů korun. Spolu s penězi od krajů, firem a dalších se vybralo asi 16 milionů korun. Další peníze získá muzeum od pojišťovny a svého zřizovatele, ministerstva kultury.
  • Hořelo také například v jedné z budov zámku v Plumlově na Prostějovsku. Požár z loňského října měl závažné následky – zůstaly po něm ohořelé trámy, zničená krytina a poškozené zdi. Řemeslníci ale už začali s opravami. Ve veřejné sbírce na ně totiž přispěli lidé z celé republiky.
  • V říjnu 2008 zachvátil požár secesní Průmyslový palác a zničil jeho levé křídlo. Škoda na architektonické památce z roku 1891 byla odhadována na miliardu korun. Příčinou nočního požáru byl elektrický vařič, který zůstal zapnutý v jednom z výstavních stánků. Na místě vyhořelého křídla je provizorní stan. Teprve o devět let později vedení Prahy schválilo výběr dodavatele projektové dokumentace na dostavbu. Až bude Praha tyto dokumenty mít, vypíše na jejich základě tendr na dodavatele stavby. Do té doby bude na místě křídla montovaný stan.
  • Původní Petrovu boudu, která patřila mezi nejstarší krkonošské boudy, avšak od roku 2008 byla kvůli chátrání uzavřena, zničil požár v srpnu 2011 (podle hasičů byl oheň založen úmyslně). Loni v květnu začala stavba nové Petrovy boudy. Podle Martina Havlíka ze společnosti Snowy Chalet, která objekt za zhruba 120 milionů korun buduje, by měla být dokončena v roce 2019.