Zemědělci na jihu Moravy sklidili už téměř tři čtvrtiny obilí. Úroda je výrazně horší než loni. Sklizeň navíc doprovází pětkrát víc požárů než v předchozím roce. Řepky sklízí farmáři na hektaru o jeden a půl tuny méně než loni. Pšenice je v průměru pouhé čtyři tuny na hektar. Zhruba o třetinu budou výnosy menší u všech obilovin.
Na jihu Moravy se sklízí nejrychleji. Výnosy obilí tam ale budou zřejmě nejhorší v zemi
Na jihu Moravy zbývá sklidit čtvrtinu obilí (zdroj: ČT24)
Extrémně vysoké teploty a s tím související sucho ovlivňují také průběh žní. Na jižní Moravě práce postupují nejrychleji v celém Česku. Zemědělci sklidili už tři čtvrtiny obilí. Na mnoha místech ani sklidit nemohli. Obilí zlikvidoval požár. Nejpostiženější jsou sedláci na Znojemsku, kde za první půlrok spadlo jen přes 100 milimetrů srážek.
Místo kombajnů vyjížděla do polí hasičská auta
Místo kombajnů vyjela do polí hasičská auta například u Suchohrdel začátkem července. Přes třicet hektarů pšenice zachvátily plameny. Příčinou byla jiskra od kombajnu. Po dozrávajících klasech zbylo jen černé spáleniště. „ Škodu jsme vyčíslili na jeden a tři čtvrtě milionu korun, jednak na úrodě pšenice, pozbyly jsme slámu, shořel nám jeden stoh,“ spočítal ředitel Pomony Těšetice Ivo Pokorný. „Stačí, aby kombajn zavadil o kámen a půda je tak proschlá, že vítr jiskru rychle rozfouká. Někteří zemědělci pojištění proti požárům jsou, někteří ne,“ doplnil Pokorný.
Jihomoravští hasiči vyjížděli od začátku června už k téměř padesátce požárů polí, to je dvakrát víc než v roce 2015 a dokonce pětkrát víc než loni, kdy vyjeli jen jedenáctkrát.
Požár pole na Znojemsku
Velikost zrna je poloviční
Za vysoký počet požárů může především extrémní sucho, a to se podle zemědělců odráží i na výnosech. Řepky sklízí na hektaru o jeden a půl tuny míň než loni. Zhruba o třetinu budou ale výnosy menší u všech obilovin. U nejvýznamnější, pšenice, je v průměru pouhé čtyři tuny na hektar. „Rostlina strádala nejen tím suchem a teplem, ale i větrem. Velikost zrna odpovídá průběhu počasí, čili je s bídou poloviční,“ vysvětlil Ivo Pokorný.
Výnosy řepky a obilovin v Jihomoravském kraji
O málo lépe než Jihomoravský je na tom Zlínský kraj. Zemědělci tam sklidili přes šedesát procent všech obilovin a více než osmdesát pět procent řepky. Výnosy jsou však ve srovnání s loňským rokem kvůli dlouhotrvajícímu suchu nižší. U obilovin činí 6,43 tuny na hektar a u řepky 3,10 tuny na hektar.
V ostatních krajích postupují žně pomaleji kvůli bouřkám. Nejpomaleji postupují zemědělci v Karlovarském kraji, kde je zatím sklizeno 3,8 procenta ploch obilovin a 1,3 procenta ploch řepky. Sklizeň také zaostává v Moravskoslezském a Libereckém kraji. Odhady výnosů v krajích uvádí ministerstvo zemědělství na svém webu. To chce také do poloviny srpna spočítat škody a navrhnout kompenzace.