Brno se stává metropolí vědy a výzkumu

Brno - Brno má nové výzkumné centrum pro informační technologie. Stojí v areálu Vysokého učení technického (VUT) v Brně Králově Poli. Jeho vybudování stálo zhruba 150 milionů korun, většinu částky pokryly dotace z Evropské unie. Jedná se už o několikáté vědecké centrum za poslední roky. Jihomoravský kraj je co do výše investic do vědy a výzkumu evropskou špičkou, do Brna už na vědeckých projektech přiteklo 16 miliard korun.

Nové brněnské vědecké centrum je součástí širšího projektu IT4Innovations. Jeho cílem je vybudovat národní centrum špičkového výzkumu v oblasti informačních technologií. Celý projekt připravuje pět institucí - kromě brněnského VUT i tři v Ostravě a Slezská univerzita v Opavě. „Tady v Brně se budeme zabývat zejména bezpečností a vestavěnými systémy, tedy jak vyrobit mikroprocesory pro věci denní potřeby,“ vysvětlil vedoucí výzkumného centra Tomáš Hruška.

Součástí projektu je také pořízení výkonného superpočítače Anselm. Ten je umístěný v Ostravě, v provozu je od poloviny loňského roku, ale úplně dokončený bude až za rok. Brněnští odborníci, kteří budou s ostravskými spolupracovat, se na ostravský superpočítač připojí.

Vzdělané Brno

Jižní Morava má velký potenciál co do vzdělaných a kvalifikovaných lidí: Brno je s 6 státními a 5 soukromými vysokými školami obsahujícími 29 fakult druhé největší centrum vyššího vzdělávání v České republice. Kromě toho s téměř 90 000 vysokoškolskými studenty má Brno největší poměr vysokoškolských studentů k celkovému počtu obyvatel.

Během posledních několika let si Brno získalo reputaci jako nejlepší lokalita země pro pokročilé technologie, jako jsou informační a telekomunikační technologie, lékařská a výzkumná zařízení a biotechnologie. Z pohledu zaměstnavatelů lze jižní Moravu zařadit jako jednu z nejpříznivějších lokalit v České republice. Úroveň kvalifikace patří k nejvyšší v zemi - v Brně samotném je 23,7 % absolventů vysokých škol, což je nejvyšší míra v České republice, v porovnání s Prahou, kde tato míra dosahuje 23,6 %.

Cílem celého projektu bude také spolupráce s odbornými firmami v regionu. „Nebudeme dělat jen výzkum do šuplíku ale i pro spolupráci s komerční sférou,“ uvedl Hruška. Brněnští výzkumníci superpočítač využijí například při analýze řeči a obrazu nebo při zpracování dat z oblasti biomedicíny. Podle odborníků se výsledky výzkumu dotknou i běžných lidí – vědci se budou zabývat i mikroprocesory, které jsou v posledních letech čím dál častěji součástí aut nebo ledniček.

Brno - metropole vědy a výzkumu (zdroj: ČT24)

Výzkumné centrum stojí v areálu bývalého královopolského pivovaru. Pod ním jsou historické sklepy, které jsou památkově chráněné. „Stavba je vynesená na pilotech, tak abychom neporušili sklepní klenby,“ uvedl proděkan fakulty informačních technologií VUT Zdeněk Bouša.

Do Jihomoravského kraje se podařilo za posledních 5 let získat z evropských fondů 16 miliard pro vybudování výzkumných center a další infrastruktury. Vznikla 4 takzvaná centra excelence a 11 dalších center zaměřených na aplikovaný výzkum. Tato centra navazují na práci stávajících výzkumných týmů, které v Brně působí. Celkově v těchto centrech pracuje přes 1500 vědců, to je o 20 procent více, než v roce 2009. Jihomoravský kraj je ve výše investic do vědy a výzkumu v Evropě špičkou.

Brno, vynálezů plno

Brněnské vysoké školy se snaží prohlubovat spolupráci mezi sebou i se soukromými firmami, aby zvýšily šanci na uvedení objevů svých vědců do praxe. Svědčí o tom i memorandum podepsané v listopadu loňského roku, ve kterém se čtyři největší brněnské vysoké školy zavázaly ke spolupráci na takzvaném transferu technologií, jak se přechod teoretických poznatků do běžné praxe nazývá. V minulých letech získávaly univerzity od soukromých investorů desítky zakázek ročně. Teď by jich mohly být až stovky. „V rámci výzkumných projektů potřebujeme shánět více a více spolufinancování a tohle je jedna z takových možností, jak vzájemně propojit ten náš výzkum a nabídnout ho některým firmám,“ uvedl již dříve výzkumný pracovník Mendelovy univerzity Vladimír Smutný.

Objevy brněnských vědců z poslední doby

Holografický mikroskop z VUT - Unikátní holografický mikroskop umožňuje pozorování živých buněk bez použití kontrastních látek. Liší se tím od běžně používaných aparátů. Navíc vědci nemusí na vzorek svítit laserem, postačí běžné světlo. Na svůj objev už vědci z VUT získali patent a je používán v praxi.

Objev molekuly určující vývoj kmenových buněk - Vědci z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity znovu přispěli k pokroku na cestě k medicínskému využití kmenových buněk. Odhalili složitou molekulární dráhu a na ní jednu z mnoha molekul, která rozhoduje o tom, jak se bude kmenová buňka vyvíjet. Zjednodušeně řečeno spolurozhoduje o tom, jak budou kmenové buňky schopny chránit své „vlastní zdraví“, a zda se nezmění v buňky nádorové.

Gumoasfalt pro tišší silnice - Část silnice první třídy u Zádveřic na Zlínsku pokrývá unikátní gumoasfaltový koberec. Vyvinuli ho vědci z brněnského Vysokého učení technického (VUT). Už v dubnu loňského roku potvrdilo měření, že auta jsou na novém povrchu výrazně tišší.

Umělá zubní sklovina - Vědci ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) vyvinuli převratný vynález, který by mohl znamenat revoluci v zubním lékařství. Ve spolupráci s laboratořemi Vysokého učení technického (VUT) v Brně vytvořili unikátní lak se speciálními nanočásticemi, který dokáže nahradit přírodní zubní sklovinu.

Rychlá diagnostika otravy metanolem - Vědci ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) vyvinuli nový způsob diagnostiky otravy metanolem. Netestují totiž obsah metylalkoholu v krvi pacienta, ale hladinu kyseliny mravenčí, na kterou se metanol v těle rozkládá. Oproti stávajícímu vyšetření krve je nová metoda výrazně rychlejší. Metoda byla úspěšně otestována havířovskou nemocnicí.

Zdravější „modrá“ pšenice - Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pracují na zdravější odrůdě pšenice. Její modře a purpurově zbarvená zrna obsahují silné antioxidanty a další tělu prospěšné látky. Pokud se podaří přesvědčit zemědělce k pěstování nové odrůdy, mohly by se zdravější pekařské výrobky objevit na trhu do tří let.

Diagnóza nemoci z řeči pacienta – Bezbolestná, neinvazivní metoda vyšetření pacienta vědců z Vysokého učení technického v Brně. Vytváří počítačový program, který prostřednictvím analýzy řeči rozpozná některá neurologická onemocnění, a to i v raném stádiu. Řeč se podle brněnských vědců může stát při určení některých diagnóz podobně užitečným nástrojem jako třeba vzorek krve u jiných nemocí. 

Společné nabízení technologií firmám má zvýšit i prestiž brněnských vědců v zahraničí, a celkově tak pozvednout atraktivitu celého jihomoravského regionu. „Je možné sdílet zkušenosti, a pro firmy, které sem přicházejí zvenku ze zahraničí, bude region určitě atraktivnější, pokud jim nabídneme nějakou ucelenou kompaktní nabídku,“ poznamenala k univerzitnímu memorandu mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. S nabízením objevů slíbilo pomoc i město Brno a Jihomoravské inovační centrum.

CEITEC - Středoevropský technologický institut (Central European Institute of Technology)

O centru: CEITEC je centrem vědecké excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií, jehož hlavním posláním je vybudování významného evropského centra vědy a vzdělanosti se špičkovým zázemím a podmínkami pro nejlepší vědecké pracovníky v Brně. CEITEC byl v roce 2011 schválen Evropskou komisí. Vznikl ze společného projektu 6 nejvýznamnějších brněnských univerzit a výzkumných institucí za podpory Jihomoravského kraje a města Brna. Jeho nositeli jsou: Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR.

Čím se zabývá: nanotechnologie a mikrotechnologie, pokročilé keramické materiály, polymery, kovy a kompozity, zkoumání proteinů, nukleových kyselin a jejich komplexů pro zlepšení základních funkcí a životních procesů na molekulární a buněčné úrovni, genomika rostlinných systémů je zaměřena na pochopení evolučně založených strategií rostlin, molekulární medicína, výzkum mozku a lidské mysli a molekulární veterinární medicína.

Projekt v číslech: centrum přijde na 5 miliard korun, většinu zaplatí evropské dotace. CEITEC má 6 partnerských institucí, 7 výzkumných programů, 61 výzkumných skupin, laboratoře zabírají plochu 25 000 m2 a v roce 2015 by měl mít 557 výzkumných pracovníků.

ICRC - Mezinárodní centrum klinického výzkumu (International Clinical Research Center)

O centru:  ICRC je prvním mezinárodním centrem pro lékařský výzkum v Česku. Strategickými partnery projektu jsou Mayo Clinic (největší centrum lékařského výzkumu na světě), Minnesota Partnership for Biotechnology and Medical Genomics (největší biotechnologický cluster v USA) a široké spektrum evropských center.

Čím se zabývá: ICRC představuje 12 nových výzkumných programů, které jsou zaměřeny na výzkum a vývoj nových metod, technologií, léků a léčebných postupů pro prevenci, diagnostiku a léčbu nejzávažnějších kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. Špičkový lékařský výzkum se opírá o nejnovější poznatky z oblastí biomedicínského inženýrství, farmakologie, bio- a nanotechnologií či molekulárního zobrazování. Těsné propojení výzkumu s lékařskou péčí umožňuje rychle přenášet výsledky bádání do klinické praxe.

Projekt v číslech: centrum má rozpočet na zbudování okolo 4,6 miliard korun, spolufinancuje ho i Evropská unie. V ICRC pracuje více jak 400 zaměstnanců, z toho přibližně 350 odborníků působí v 17 mezinárodních vědeckých týmech.

Czech Globe - Centrum výzkumu globální změny

O centru: Czech Globe je jedním ze dvou vědeckých ústavů Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Jeho cílem je vybudování výzkumné infrastruktury, která umožní komplexní výzkum globální změny.

Čím se zabývá: soustředí se na tři základní sektory – atmosféra, tedy vývoj klimatu a jeho modelování, ekosystémy, tedy uhlíkový cyklus, dopady globální změny na biologickou rozmanitost a socio-ekonomické systémy, které zkoumají dopady na rozvoj a chování společnosti.

NetMe - Centrum nových technologií pro strojírenství (New Technologies for Mechanical Engineering)

O centru: Centrum staví na výzkumu Fakulty strojního inženýrství VUT. Aktivity centra mají za cíl rozvinout spolupráci s aplikační sférou, a posílit tak konkurenceschopnost jižní Moravy. Projekt je založen na tradici Brna jako města strojírenství a veletrhů a zároveň na jeho současném rozvoji jako univerzitního centra regionu. 

Čím se zabývá: NetMe se dělí do několika specializovaných divizí, které se zaměřují například na výzkum v oblasti energetiky, ochrany životního prostředí, efektivitu a bezpečnost letecké i automobilové dopravy, vývoje inteligentních elektromechanických soustav, počítačové a informační technologie a progresivní kovové materiály.

Projekt v číslech: centrum přišlo na 768 milionů korun, část pokryly evropské dotace.

AdMaS – Centrum pokročilých materiálů, konstrukcí a technologií (Advanced Materials, Structures and Technologies)

O centru: Centrum AdMaS VUT má za cíl integrovat poznatky o nejmodernějších stavebních materiálech z jednotlivých dílčích oborů výzkumu materiálů, technologií a konstrukcí.

Projekt v číslech: Zbudování centra přijde na 818 milionů korun

Cetocoen – Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí

O centru: CETOCOEN aplikuje poznatky výzkumu do hodnocení dopadů průmyslových činností na životní prostředí a zdravotní stav obyvatelstva a je ojedinělým projektem i ve světovém měřítku.

Čím se zabývá: V rámci Evropy existuje řada registrů a databází informujících o stavu životního prostředí, výskytu látek v ovzduší a povrchových vodách či zvýšeném množství zdravotních problémů v jednotlivých státech i regionech. Neexistuje však systém, který by tato data vzájemně propojil, a umožnil pátrání po příčinách negativního působení prostředí na zdraví obyvatelstva. Jedním z hlavních cílů projektu CETOCOEN je vývoj takového systému.

Projekt v číslech: Centrum přijde na 536 milionů korun, většinu pokryly evropské dotace.

Další aplikační výzkumná centra:

  • AdmireVet - veterinární epidemiologie a diagnostika, vakcíny a prevence
  • ALISI - aplikované diagnostické metody, pokročilé technologie
  • CMV VUT v Brně - anorganické materiály, transportní systémy a senzory
  • CEPLANT - plazmové zdroje a in-line plazmové úpravy
  • CVVOZE - optimalizace a řízení elektromechanické přeměny energie, chemické a fotovoltaické zdroje energie, optimalizace přeměny a využití energie v soustavách s ekologickými energetickými zdroji
  • Dopravní VaV centrum - hloubková analýza dopravních nehod, humánní synergie v dopravě, bezpečnost v silničním provozu, dopravní infrastruktura, doprava a životní prostředí
  • RECAMO - onkologický výzkum
  • SIX Research Centre - mikrovlnné technologie, bezdrátové technologie, konvergované systémy, multimediální systémy, senzorické systémy

JIC – Jihomoravské inovační centrum a Innovation Park

O centru: Jihomoravské inovační centrum pomáhá firmám, studentům s originálními nápady, výzkumným pracovníkům a vynálezcům. Podporuje spolupráci mezi průmyslem, výzkumnými pracovišti a veřejnou správou.

Čím se zabývá: Součástí centra je i Innovation park – prostředí, kde mohou firmy a podnikatelé se zajímavými nápady začít podnikat například v oblasti softwarového inženýrství, počítačové bezpečnosti, strojírenství, biotechnologií, robotiky a dalších. Innovation park nabízí začínajícím firmám konzultace, PR podporu, zázemí i pomoc s financováním.

Kampus Masarykovy univerzity

O centru: Univerzitní kampus Bohunice byl slavnostně otevřen v září 2010. Šestiletá výstavba byla největším stavebním projektem v oblasti vysokého školství ve střední Evropě. Do kampusu se částečně přesunula přírodovědecká fakulta, lékařská fakulta a fakulta sportovních studií.

Čím se zabývá: Kromě prostor pro výuku poskytuje kampus zázemí i pro vědu a výzkum. V komplexu sídlí například Centrum experimentální, systematické a ekologické biologie (CESEB), popularizační Bioskop, ve kterém se děti učí základy přírodních věd zábavnou formou. Sportovní fakulta disponuje zase biomotorickou laboratoří, kde na dobrovolnících zkoumají například zapojení svalů a zátěž chodidel při chůzi.

Projekt v číslech: Komplex budov stál více než 5 miliard korun. Na ploše 42 hektarů postupně vyrostlo vzdělávací a výzkumně-vývojové centrum pro 5 tisíc studentů a přibližně tisíc zaměstnanců.