Vimperk (Prachaticko) – Méně stromů než kdykoli během posledních sedmi let, kdy se Šumava vyrovnávala s následky smrště Kyrill, nechá pokácet Správa Národního parku a CHKO Šumava. Podle ředitele parkové správy Jiřího Mánka je to důkaz, že kůrovcová kalamita, která se po smršti rozpoutala, končí. Podle kritiků jejího postupu by však odezněla i bez lidských zásahů.
Šumava jako před Kyrillem – padne desetkrát méně stromů než před třemi lety
Správa šumavského parku předpokládá, že letos nechá pokácet 35 až 50 tisíc metrů krychlových dřeva napadeného lýkožroutem. Oproti rokům, kdy brouk řádil nejsilněji a park na to reagoval kácením napadených stromů, tak bude rozsah sedminový až desetinový. Zatím nejvíce se na Šumavě kácelo v roce 2010, kdy dřevorubci odvezli 350 tisíc kubických metrů dřeva. Ústup kůrovcové nákazy byl patrný již loni, kdy podle ředitele parkové správy Jiřího Mánka uschlo 165 hektarů lesa, nejvíce na Modravě, v Srní a na Prášilsku.
Vedení parku je přesvědčeno, že výrazný pokles výskytu kůrovce na Šumavě je výsledek jejího rozhodnutí kácet. „Tam, kde jsme zasahovat mohli, jsme postup kůrovce zastavili,“ uvedl ředitel Mánek. Bezzásahové oblasti tvoří 22 procent z celkové rozlohy 68 tisíc hektarů parku. Mánek dodal, že k šíření kůrovce přispělo její rozšíření o 14 tisíc hektarů krátce před Kyrillovým příchodem. „Kdyby se v tu dobu nevyhlásila nová bezzásahová území, neuschly by tisíce hektarů lesa a další tisíce hektarů nemusely být vykáceny,“ zdůraznil ředitel.
Jaromír Bláha z Hnutí Duha se však domnívá, že výskyt kůrovce by ochabl i bez zásahů. Již dříve uvedl, že se jedná o přirozený proces: „Gradace kůrovce po několika letech sama opadá. Naznačoval to už rok 2011, kdy se snížil počet napadených stromů.“ Podle stínové vědecké rady šumavského parku byla pro zmenšení kůrovcové populace klíčová vlhká léta posledních dvou let. „Brouci letní generace díky střídání deštivých a slunečných dní vylétli až o tři týdny později. Výrazný pokles teplot v zimě 2011/2012 rovněž přispěl k nižší úspěšnosti přezimování,“ uvedl entomolog stínové rady Petr Doležal. Mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos potom označil kůrovce za záminku „pro prosazení ještě větší těžby v národním parku“.
Vedení parku chce v budoucnu změnit rozložení bezzásahových zón. Zatímco dnes jsou ve všech zónách národního parku, Jiří Mánek by je chtěl koncentrovat do první zóny.
Reportáž Zdeňka Mlnaříka (zdroj: ČT24)