Brno - Pro jedny končí, pro druhé začínají. Pravoslavní věřící se radují, jejich Vánoce odstartovaly právě dnes. V Čechách i ve světě se proto konají sváteční bohoslužby. V Brně se pravoslavní tradičně scházejí v chrámu svatého Václava v Gorazdově ulici. Ten se neotevírá jen českým věřícím, dochází sem pravoslavní různých národností. V Česku se k pravoslavné církvi hlásí asi 25 tisíc lidí. Vánoce a Nový rok jich tu ale podle Juliánského kalendáře oslaví nejméně čtyřikrát tolik.
Sváteční bohoslužby zahajují pravoslavné Vánoce
Pravoslavné Vánoce se od těch západoevropských zásadně liší pouze v několika bodech. Z důvodu posunu ve východních církvích stále používaného Juliánského kalendáře se začínají slavit o třináct dní později oproti západnímu Gregoriánskému kalendáři. Na Ukrajině se, stejně jako v Česku, sejde celá rodina. V historii zde byly Vánoce spojeny s velkým množstvím tradic, které upadly z velké části do zapomnění po oficiálním zákazu Vánoc v Sovětském svazu v roce 1918. V současném Rusku jsou oslavy spojeny spíše s Novým rokem.
Dalším podstatným rozdílem je štědrovečerní večeře. Zatímco na jižní Moravě je hlavním jídlem kapr s bramborovým salátem, na Ukrajině je připraveno více chodů. Připraveny jsou pokrmy ze všech druhů masa, nechybí hovězí ani vepřové, ale ani kapr.
I bohoslužba v kostele svatého Mikuláše v Hradci Králové se zaplňuje věřícími, kteří pocházejí z Ukrajiny. „Po západu slunce nastává narození Páně, tedy Vánoce, jenže my držíme starý kalendář, takže si musíte třináct dní přičíst,“ řekl protopop Milan Augustin Jareš. Svátky končí 19. ledna, kdy se pozornost přesouvá k další významné církevní události, k svátku Kristova křtu.
Reportáž Václava Svobody (zdroj: ČT24)