Dvorská zoo začala řezat nosorožcům rohy. Na ochranu před pytláky

Zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem začala řezat chovaným nosorožcům rohy. Jde o jedno z bezpečnostních opatření, kterým se zahrada snaží snížit riziko případného útoku. Reaguje tím na incident ve francouzské zoo Thoiry, kde pytláci na začátku března kvůli rohovině zabili nosorožce a uřízli mu roh.

Video Dvorská zoo začala řezat nosorožcům rohy
video

Dvorská zoo začala řezat nosorožcům rohy

„Rozhodnutí odstranit rohy našim nosorožcům nebylo jednoduché. Riziko, kterému tato zvířata čelí nejen ve volné přírodě, ale už i v zoologických zahradách, je však příliš vysoké a bezpečnost zvířat je pro nás na prvním místě. Nosorožci bez rohu jsou bezesporu lepší variantou než nosorožci zabití,“ uvedl ředitel zoo Přemysl Rabas.

„Ostatní opatření nemusejí být pro pytláky natolik odrazující jako skutečnost, že v zoo už žádní nosorožci s rohovinou nejsou,“ doplňuje Rabas.

Video Události v regionech (Praha)
video

Ředitel zoo Přemysl Rabas: Nosorožci bez rohu jsou lepší variantou než nosorožci zabití

Odstranění rohoviny podstoupil v pondělí jako první samec nosorožce bílého jižního Pamir. „Zvíře bylo kvůli zkrácení rohu uspáno. Zákrok, který vedl zkušený veterinář spolu s týmem specialistů dvorské zoo, trval necelou hodinu a proběhl bez komplikací,“ říká kurátor nosorožců Jiří Hrubý.

Zoo Dvůr Králové chová 17 nosorožců dvourohých a 4 nosorožce bílé. Jde o největší chov v Evropě. „Rohy zkrátíme všem jedincům, u nichž je to potřeba. Například samec Natal si je obrušuje sám, v takovém případě to tedy není nutné,“ uvádí Rabas. Rovněž v přírodě dochází k případům, kdy si zvířata rohy ulomí nebo si je z nějakého důvodu sami obrušují.   

Dvorská zoo začala řezat nosorožcům rohy, chce je tím chránit před pytláky
Zdroj: Zoo Dvůr Králové nad Labem

K odstranění rohu nepřistoupila zahrada poprvé. „Rohy jsou občas zvířatům zkracovány kvůli jejich bezpečnosti při transportech nebo z jiných zdravotních důvodů. Zákrok je pro zvíře zcela bezbolestný, rohy nosorožce jsou v podstatě něco jako slepené chlupy nebo nehty. Mají i stejné složení. Navíc odstranění není nevratné, rohy zvířatům dorůstají,“ vysvětluje Přemysl Rabas.

Odstraněné rohy prý zoo uloží na bezpečném místě mimo areál. Jednou z možností, jak s rohy v budoucnu naložit, je podle mluvčí zoo Andrey Jiroušové jejich demonstrativní zničení. Před třemi lety už zoo spálila 53 kilogramů rohů nosorožců.

Ke zkrácení rohu jako k bezpečnostnímu opatření před útoky pytláků přistoupila minulý týden také senegalská přírodní rezervace Bandia. Při krácení rohů tam pomáhali odborníci ze Zoo Dvůr Králové. V Evropě oznámila záměr uřezat svým nosorožcům rohy belgická zoo Pairi Daiza a další ho zvažují. 

Za zabíjením je mýtus o léčivých účincích

O rohy nosorožců mají zájem především země ve východní Asii. Přestože nemají žádnou reálnou hodnotu, Asiaté věří v jejich údajně léčivé účinky. Prodej a nákup nosorožčích rohů byl v celém světě zakázán v roce 1977, kvůli rostoucí poptávce po rozích ale pytláci zvířata dále zabíjejí. Na černém trhu může kilogram rohoviny stát v přepočtu zhruba 1,5 milionu korun.

Nosorožčí rohovinu si kupují konzumenti zejména ve Vietnamu a Číně. „Vědci však prokázali, že rohovina nemá zdravotní účinky, jež jí jsou přisuzovány,“ říká Jan Stejskal, vedoucí zahraničních projektů Zoo Dvůr Králové.

Hlavním důvodem úbytku nosorožců v přírodě je poptávka po jejich rohovině
Zdroj: Zoo Dvůr Králové nad Labem

„Ve státech východní Asie je navíc rohovina bohužel pokládána za statusový symbol. Omezení poptávky by přitom nosorožcům výrazně ulehčilo život. Drobnou změnou ve svých zvycích by tak obyvatelé východní Asie mohli pomoci k jejich záchraně. A my bychom jim nemuseli uřezávat rohy,“ doplňuje Stejskal.

V uplynulých letech bylo jen v Africe každoročně upytlačeno přes 1300 nosorožců. Zoo Dvůr Králové, které patří kraji, je hlavním iniciátorem světové kampaně, která chce upozornit na kritickou situaci nosorožců ve volné přírodě. V září 2014 spálilo zhruba 50 kilogramů nosorožčích rohů.

Černý trh zasahuje i do Česka, které je podle inspektorů křižovatkou pašeráků. „Vietnamské syndikáty u nás jsou zapojeny v mnoha aspektech nelegálního obchodu a nevyjímá to bohužel ani nosorožčí rohy, slonovinu a třeba tygří kosti,“ uvedla Pavla Říhová z České inspekce životního prostředí. Nejvíc rohů se však pašuje z jižní Afriky přímo do Asie.