České Budějovice – V době svého vzniku, za první republiky, byla jedinou veřejnou hvězdárnou postavenou na „zelené louce“. Během druhé světové války ji obsadila německá armáda a v polovině 50. let byla zestátněna. Do té doby fungovala na spolkovém a amatérském základě. Řeč je o českobudějovické hvězdárně, kterou vybudovala tamní Jihočeská astronomická společnost (JAS). Členové tohoto spolku stavbu hradili z členských příspěvků, výnosů akcí pořádaných společností a darů.
Pozoruje hvězdy, planety a má vlastní zahradu
Od roku 1957, kdy už byla hvězdárna pod správou okresního národního výboru, se budovala jako pobočka hvězdárny horská pozorovatelna na Kleti a v roce 1971 byla v Českých Budějovicích otevřena nová přístavba s planetáriem. K zajímavostem hvězdárny také patří její zahrada, která byla původně osazována jako botanická.
Hvězdárna objevila skoro tisícovku planetek a čtyři komety
Hvězdárna České Budějovice s pobočkou na vrcholu Kleť objevila za dobu své existence 997 planetek a čtyři komety. Českobudějovické planetárium a pobočku na Kleti každý rok navštíví až třicet tisíc lidí. „Větší zájem je o planetárium, kde pořádáme různé přednášky, besedy a multimediální pořady pro školáky i univerzitní studenty,“ řekla ředitelka Hvězdárny České Budějovice Jana Tichá.
Hvězdárna Kleť
Mezi planetkami objevenými z observatoře na Kleti jsou například objekty se jménem slavného astronauta nebo literární postavy. Díky vědcům z této hvězdárny tak ve vesmíru putuje třeba planetka Ferdinandvaněk nebo Feustel. První dostala jméno po postavě z Havlovy hry Audience. Druhá zase připomíná amerického astronauta Andrewa Feustela, který byl loni členem posádky raketoplánu Endeavour a do vesmíru si vzal i plyšového Krtka. Feustel dokonce loni v srpnu českobudějovické planetárium navštívil.
Kleť je nejvýše položenou observatoří v Česku ve výšce 1 070 metrů nad mořem a má nejvíce jasných nocí, neboť se nachází nad inverzí. Na Kleti je například v provozu teleskop Klenot s metrovým průměrem zrcadla. Po Ondřejově je to druhý největší dalekohled v Česku a největší specializovaný dalekohled na planetky a komety v Evropě.
Hvězdné nebe a vesmír přitahují člověka od nepaměti. Své primitivní observatoře měli již starověké národy, masivní rozvoj hvězdáren nastal ale až v první polovině 20. století…
První významnou českou astronomickou observatoří byl zřejmě pražský letohrádek královny Anny (Belveder), odkud za vlády císaře Rudolfa II. pozorovali hvězdy Tycho de Brahe a Johannes Kepler.
Za ní se hned řadí Astronomická věž pražského Klementina, dostavěná v roce 1722, dodnes proslulá pravidelnou a nepřerušenou řadou měření teploty, atmosférického tlaku a množství dešťových srážek.
Úplně první lidovou hvězdárnu v Čechách ale zřídil už počátkem 20. století baron Arthur Kraus v Pardubicích.
Celkem v Česku nyní existují zhruba tři desítky hvězdáren s profesionálním obsazením. Ty známější jsou například v Českém Těšíně, Teplicích, Prostějově, Pardubicích, Rokycanech, Slaném, Třebíči, Vsetíně či ve Vlašimi.
K nejdůležitějším vědeckým pracovištím svého druhu v Evropě patří Astronomický ústav v Ondřejově, který se zabývá pozorováním Slunce a dalších hvězd, meziplanetární hmoty či vysokoenergetických objektů ve vesmíru.
Významnou observatoří je i hvězdárna na jihočeské Kleti, v Česku je nejvýše položená. Před časem byla modernizována a má po Ondřejově druhý největší dalekohled v Česku s metrovým průměrem zrcadla.
Pozorovat hvězdy však mohou děti i přímo ve školách, třeba na základních školách v Nymburce, Mladé Boleslavi či na gymnáziu v Chebu. Součástí Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě je Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy.