Hranice lákají turisty na slavnou propast. Zvelebí její okolí a postaví infostánek

Hranická propast s hloubkou 404 metrů byla před nedávnem označena za nejhlubší zatopenou jeskyni na světě. Hranice na Přerovsku toho chtějí využít a chystají větší propagaci celé lokality. Zastupitelé města již získali do pronájmu zchátralou nádražní budovu v Teplicích nad Bečvou. Vyrůst by zde mělo informační středisko.

Video Hranická propast
video

Hranická propast

Objekt je zatím v dezolátním stavu, jde však o hlavní přístupovou cestu k nejhlubší zatopené propasti na světě. „Ještě letos proto chtějí Hranice z budovy vytvořit moderní informační stánek. Zatím se dělníci pustili do venkovních úprav,“ zjistila redaktorka České televize Monika Fleischmannová. 

„Předpokládáme, že investiční náklady by měly být řádově milion korun,“ doplnil místostarosta Hranic Ivo Lesák (Hnutí Hora) s tím, že státní dotace by mohla pokrýt polovinu této částky.

„Snažíme se maximálně využít možností, které jsou, ale zároveň spolupracujeme s ochránci přírody, speleology a jeskyňáři, abychom skloubili potřeby všech, kterých se propast přímo dotýká.“

Petr Bakovský

mluvčí hranické radnice

Do oprav se pustili železničáři společně s Hranicemi. Město do budoucna plánuje budovu odkoupit. Protože ale prodej může trvat i dva roky, dohodli se zatím na pronájmu. A rekonstrukci si rozdělili. „Opravíme podchod v hodnotě jeden milion korun. Vyčistili jsme okolí, vykáceli náletové křoviny,“ řekla za Správu železničních dopravních cest mluvčí Kateřina Šubová.

 

Chtějí napodobit Zlaté Hory

Hranice si od vybudování turistického centra slibují ještě větší zájem turistů. Tak jako se to podařilo například Zlatým Horám na Jesenicku. Do poštovní štoly, ve které se v minulosti těžilo zlato a teď je přístupná veřejnosti, zavítalo během prvního půl roku od otevření šest a půl tisíce lidí.

Po zjištění potápěčů, kteří hloubku Hranické propasti změřili na 404 metrů, v oblasti skokově narostl počet turistů. Zatímco dříve se zde podle Michaely Škrobánkové, ředitelky Hranické rozvojové agentury, pohybovalo o víkendu za špatného počasí kolem pěti desítek lidí, po objevu jich bylo už tři sta.

Těžit z přírodní rarity by chtěla i sousední obec Černotín, jejíž katastr sahá přímo k propasti. Podle starosty Černotína připravuje obec opravu cesty vedoucí k propasti. 

Radnice již loni na jaře vydala nový informační leták o propasti a nedalekých Zbrašovských aragonitových jeskyních. „Po rekordním měření jsme okamžitě zadali dotisk vložené stránky do tohoto informačního letáku s informací o rekordním měření,“ doplnil Bakovský.

Hranická propast leží v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic v katastru města Hranice. Hloubka suché části propasti je 69,5 metru. Průzkumné ponory jsou zde evidovány soustavněji zhruba od roku 1961.

Systematický výzkum propasti začal v roce 1963, potápěči při něm čelí ztíženým podmínkám. „Propast je vyplněna kyselkou, přesycenou oxidem uhličitým, vápencové stěny jsou silně rozleptány a narušeny, mezi nimi spočívají zaklíněné napadané kmeny, větve a nestabilní skalní bloky. Viditelnost v propasti je nevyzpytatelná, velmi proměnlivá a často se dá přirovnat například k hrachové polévce,“ sdělil Petr Bakovský.