Zatímco v celém Česku lékaři uznali 1092 lidem nemoc z povolání, jen z Moravskoslezského kraje jich je 368. Podle odborníků z této oblasti v posledních letech jednoznačně převažují zaměstnanci automobilového průmyslu, dříve to bývali horníci.
Zaprášené plíce i hluchota. Moravskoslezský kraj vede v nemocech z povolání
Vladislav Horák pracoval 22 let v dole. Tedy v prostředí, kde je vznik nemoci z povolání velmi pravděpodobný. V jeho případě to je pneumokonioza - lidově zaprášené plíce.
Pan Horák ale není v žádném případě typickým pacientem s přiznanou nemocí z povolání. „Převažují všechny profese, kde se pracuje rukama nad hranicí povolené zátěže, takže narůstá svalová zátěž zejména rukou, přetrvávají vibrace,“ sdělil Jaroslav Volf z Fakultní nemocnice Ostrava. Podle něj se nemění počet případů profesionální hluchoty, stagnují také počty případů onemocnění plic.
V současné době je nejčastější diagnózou pro přiznání nemoci z povolání syndrom karpálního tunelu, tedy bolestivé zduření šlach ohybačů dlaně, které měla mít na svědomí práce na počítačích. Nemoc potvrdí série několika speciálních vyšetření.
Kdy máte nárok na přiznání dávky
Pacient, který chce přiznat nemoc z povolání, musí být diagnostikován s daným onemocněním a také musí pracovat v podmínkách, kde jeho nemoc může vzniknout.
Nemoci z povolání podle krajů
Podmínky prošetřují odborníci z krajské hygienické stanice. Lidé, kteří mají přiznanou nemoc z povolání, mohou dostat jednorázové odškodnění.
Pokud musí přejít na méně placenou práci, případně odejít do invalidního důchodu, mají také nárok na dorovnání do jejich původního platu před nemocí.
Počet případů onemocnění z povolání
Změny od roku 2020
V Česku by v roce 2020 mohlo začít fungovat nové úrazové pojištění, které by měla zajišťovat Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Počítá s tím návrh obrysů zákona, který připravilo ministerstvo práce. Věcný záměr normy již zveřejnila na svém webu vláda. Nyní se zaměstnavatelé pojišťují u dvou komerčních pojišťoven, nově by pojistné odváděli sociální správě. Ta by jim měla pak proplácet částky, které vydali na odškodném lidem po pracovním úrazu, s nemocí z povolání nebo pozůstalým po nich.
Podle záměru zákona by se měl dál pojišťovat zaměstnavatel. Pojistné by správě odváděl buď čtvrtletně jako dosud, nebo každý měsíc. Pracovníkům po úrazu či s nemocí z povolání, případně pozůstalým by také poskytoval náhradu škod. Správa by mu vydané prostředky refundovala. Zaměstnanec má právo na náhradu za ztrátu výdělku, za bolest a ztížení uplatnění, za léčbu i věcné škody. Nemusí o to zaměstnavatele žádat. Pokud podnik zanikl, vyplatí náhrady správa.
Nový zákon o úrazovém pojištění Česko už mělo. Začal platit v roce 2006, nikdy ale nebyl účinný. Účinnost se totiž kvůli neshodám několikrát odkládala, naposledy na leden 2017. Nakonec se norma zrušila. Podle zákona měla pojištění zajišťovat ČSSZ. Pojistné měla vybírat jako odvody ze mzdy. Lidem po pracovním úrazu či s nemocí z povolání pak měla hradit rentu.