Obce nemají dostatek pracovníků. Mohou za to i úřady práce

Nezaměstnanost v Česku se pohybuje kolem šesti procent. Většina obcí přesto nemůže sehnat dostatek vhodných lidí na veřejně prospěšné práce. Problém hlásí nejčastěji menší obce, ale nevyhýbá se ani městům. Podle starostů za to může i nařízení úřadů práce o přednostním zaměstnávání určitých skupin osob. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/KEYSTONE Autor: Gaetan Bally

„Současný profil zaměstnanců, které nám posílá úřad práce, je takový, že jde o osoby dlouhodobě nezaměstnané bez pracovních návyků. A další problém je, že jsou to většinou už lidé starší, kteří mají zdravotní neduhy,“ popsal příčiny toho, proč není lehké sehnat lidi na veřejně prospěšné práce, starosta Rudné pod Pradědem Radomír Tománek (nestraník).

Podle ředitele bruntálského úřadu práce Milana Horny musejí úředníci posílat do obcí uchazeče, kteří jsou například v evidenci nezaměstnaných déle než 12 měsíců. „Pro některé kategorie, kde jsou lidé více ohroženi nezaměstnaností, jako padesátníci, absolventi nebo matky po návratu z rodičovské dovolené je povinná doba evidence tři měsíce,“ upřesnil.

Video Události v regionech (Ostrava)
video

Obce nemají dostatek pracovníků

Obce si však na takový výběr osob pro veřejně prospěšné práce stěžovaly. A úředníci na to již reagovali udělením výjimek. „Ty umožňují zaměstnávat již prověřené pracovníky,“ doplnil Horna.

O podobnou výjimku mají zájem i na Dívčím Hradě. „Ty lidi známe, víme, jak pracují a připadá nám nelogické, že musí sedět na úřadu práce a my musíme vzít jiné, případně nemáme z čeho vybírat,“ poznamenal starosta obce Jan Bezděk (nestraník).

Podle něj dochází k paradoxním situacím, kdy byl nucen zaměstnat lidi z okolních obcí a nikoliv nezaměstnané přímo ze své vesnice. Výsledkem celé situace je radikální snížení počtu poptávaných lidí, kdy například v Rudné během několika posledních let počet lidí, kteří mají vykonávat veřejně prospěšné práce, klesl z osmnácti na letošní tři.

Brigádníci si přilepší

Nižší nezaměstnanost se projevuje také v rostoucích odměnách brigádníků. A může být i dalším důvodem toho, proč lidé již nemusejí být tak dlouho vedeni v evidenci úřadu práce. A nepatří už pak mezi takzvané dlouhodobě nezaměstnané uchazeče.

„Firmy bojují s nedostatkem zaměstnanců. Z dat, která máme k dispozici, jasně vyplývá, že nabídka práce jednoznačně převyšuje poptávku,“ uvedla výkonná ředitelka Annonce Lenka Černá. Situace podle ní nahrává zejména brigádníkům a všem, kdo hledají krátkodobou práci. Zaměstnavatelé jim nyní budou moci nabídnout i vyšší mzdy, dodala.

Meziročně vzrostla poptávka po brigádnících zhruba o deset procent, mzdy rostou podobným tempem, uvedl Jiří Halbrštát z ManpowerGroup. Firmy často své pozice na plný úvazek obsazují několika brigádníky, kteří se lépe shánějí. Někteří lidé často nehledají vyloženě novou práci na stálo, ale pouze přivýdělky. Jsou to jak studenti, tak i rodiče s dětmi, zdravotně postižení nebo důchodci. Je to tedy způsob, jak v době nedostatku vhodných uchazečů oslovit skryté rezervy na trhu práce, vysvětlil.

Proti loňskému roku tak podle Černé porostou odměny i za sezonní práce, a to až o deset procent. Nejlépe na tom budou pracovníci v Praze. Zatímco v regionech si vydělají číšníci a servírky minimálně 60 Kč za hodinu, v Praze si přijdou až na dvojnásobek. Navíc si polepší i o spropitné. V oboru stavebnictví se hodinová odměna pohybuje u stavebních dělníků v regionech okolo 80 korun. Zedníci si vydělají i 110 Kč za hodinu. Opět platí, že v Praze si přijdou na lepší odměnu, upozornila Černá.

V Praze si brigádníci podle Součkové vydělají nejčastěji 100 až 120 Kč za hodinu, ve Zlíně a Ostravě 70 až 100 Kč, v Hradci Králové je nejčastější nabízenou mzdou 90 Kč, v Českých Budějovicích zase 80 Kč za hodinu.