Brno - Případ bývalé starostky Brna-střed Dagmar Hrubé (ODS) se bude znovu řešit u soudu, rozhodl o tom ten nejvyšší. Hrubou, která čelila obžalobě za zneužití pravomoci veřejného činitele, přitom už opakovaně osvobodily soudy nižších instancí. Politička podepsala smlouvu na výstavbu obchodně-bytového komplexu Wilson v Masarykově čtvrti, ačkoli to neumožňoval závazek vůči původnímu vlastníkovi pozemků – ministerstvu obrany. Hrubá tvrdí, že zákon neporušila.
Exstarostka Brna-střed Hrubá se vrací před soud
Nejvyšší soud své rozhodnutí nezdůvodnil, v písemném vyjádření ho zaslal státnímu zastupitelství a exstarostce Hrubé. Ta se tedy znovu postaví před soud jako obžalovaná a za podpis sporných smluv jí znovu hrozí až deset let vězení. Hrubá v srpnu 2006 podepsala za radnici smlouvu k výstavbě polyfunkčního objektu na náměstí Míru, která byla v rozporu s jinými dokumenty.
Polyfunkční objekt měl vzniknout v prostoru bývalého armádního areálu, který získalo Brno bezúplatným převodem od ministerstva obrany. Podmínkou bylo to, že nemovitost nebude komerčně využita, což byl hlavní rozpor s uzavřenou smlouvou.
Telefonát Barbory Lukšové (zdroj: ČT24)
Firma Wilson Properity chtěla v lokalitě postavit dům s 80 byty a službami. Pozemky získala od Brna-středu do nájmu za symbolickou korunu za metr čtvereční na rok. Hrubá se hájila tím, že firma se zavázala dekontaminovat celý prostor, což přijde na mnoho milionů korun. Projekt navíc zahrnoval také úpravy okolí nové budovy. Stavba zatím nebyla realizována.
„Jsem nevinná. Od samotného počátku nám v radě šlo o jediné - zvelebit Masarykovu čtvrť, kterou areál hyzdil. Celá tato kauza mě lidsky poškodila,“ prohlásila v minulosti Hrubá. Smlouvu podepsala se souhlasem městské rady a poté, co dokument zkontrolovali po právní stránce pracovníci městského úřadu. Učinila tak podle svých slov v dobré víře.
Městský soud v Brně v minulosti její obžalobu zrušil, což pak Krajský soud v Brně v odvolacím řízení potvrdil. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) ale trvalo na tom, že se Hrubá dopustila porušování povinností při správě cizího majetku. NSZ proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil verdikty obou brněnských soudů a případ vrátil k novému projednání.