Znojmo vrátilo dotaci na úpravu podzemí. Podle auditorů na ni nemělo nárok

Více než jeden milion korun vrátilo Znojmo za dodatečnou sanaci podzemních tras. Část dotace poslalo zpátky Regionálnímu operačnímu programu Jihovýchod, od kterého peníze na výstavbu dostalo. O příspěvek přišlo kvůli rozhodnutí auditorů z ministerstva financí. Ti loni, dva roky po dokončení oprav labyrintu, zjistili, že město příspěvek na dodatečné zásahy dostat nemělo.

„Peníze už jsme poslali zpátky. Šlo o peníze z našich rezerv, ale naše investice to tento rok neovlivní,“ potvrdila vrácení dotace mluvčí Znojma Zuzana Pastrňáková. Dodala, že případ město předalo právníkům. „Posoudí, jaká je možnost obrany a jestli je možné ty peníze třeba získat zpátky,“ vysvětlila. Už dříve starosta obce uvedl, že by se Znojmo mohlo o vrácení příspěvku soudit.

Šestimilionovou dotaci na úpravu podzemních cest získalo Znojmo od Regionálního operačního programu Jihovýchod (ROP). Ten mu také proplatil dodatečnou sanaci adrenalinové části trasy. O potřebě sanace se rozhodlo až v průběhu výstavby v roce 2013. Proplacení těchto nákladů pak o dva roky později označili auditoři za nesprávné.

Adrenalinová část je otevřená dva roky (zdroj: ČT24)

Podle starosty nešlo další sanaci předvídat

„Dostali jsme na podzemí peníze z dotací, ale poté, co byly uznány, proplaceny i zkontrolovány, tak druhá kontrola z ministerstva financí zjistila, že jsou tam nezpůsobilé výdaje ve výši asi jednoho milionu,“ popsal situaci už loni v listopadu starosta Znojma Vlastimil Gabrhel (ČSSD).

Náměstek financí Tomáš Vyhnánek tenkrát uvedl, že dané stavební úpravy bylo možné předpovídat od začátku projektu, pokud by se jej účastnil báňský projektant. S tím starosta nesouhlasí. „Jdeme do podzemí, neprozkoumaného prostředí, a věci, které se při těchto stavbách vyvinou, jsou většinou právě nepředvídatelné,“ řekl.

Plány rozsáhlých chodeb neexistovaly

Znojemské podzemí tvoří systém chodeb dlouhý téměř dvacet sedm kilometrů, který je rozložený až do čtyř pater. Budovat se začalo pravděpodobně na přelomu 14. a 15. století. Zajímavostí je, že v žádném archivu nebo městské kronice nejsou dochovány plány chodeb. Důvodem nejspíše byla jejich ochrana, a tak je znalo jen pár lidí. I přes jejich neznámé plány byly využívány pro obranu města za válek. Nasvědčuje tomu jejich spletitý a nepřehledný systém, jak v horizontálním, tak i vertikálním směru.

Po druhé světové válce kvůli zanášení prostor došlo k narušení odvodňovacího systému podzemních vod. Jejich působení se projevilo v počátku 60. let, kdy došlo na mnoha místech k havarijnímu stavu městské zástavby a komunikací. Proto začalo město s průzkumem a rozsáhlou sanací. Výstavba obchodního centra pak porušila využívanou část chodeb a některé byly i zrušeny. Podobně bylo zazděno nebo zasypáno mnoho dalších cest.